„Nakonec moje Neposkvrněné Srdce zvítězí.“ Tato útěšná věta uzavírá dosud známý text fatimského tajemství. Opět se zamýšlíme nad poselstvím z nebes a vstupujeme do jedné z důležitých interpretačních rovin novodobé historie. Protože však proroctví z Fatimy stále ještě zcela naplněno není, netýká se jen naší nedávné minulosti, ale i naší bezprostřední budoucnosti.

V roce 2017 uplyne právě sto let od začátku oněch pozoruhodných událostí z portugalského Cova da Iria a dalších míst těchto přirozeně nevysvětlitelných událostí. Může být toto stoleté výročí pro nás nějak významné? Rozhodně ano.

Přišel čas zasvětit Rusko

Panna Maria poprvé vyzvala k slavnostnímu zasvěcení Ruska papežem a dalšími biskupy jejímu Neposkvrněnému Srdci 13. července 1917. Jen tak se prý svět vyhne dalším pohromám, válkám a trestům za prohlubující se odpad původně křesťanských společností od Božího zákona.  13. června 1929 obdržela již jediná žijící vizionářka Lucie, tou dobou řeholní sestra v klášteře v Tuy, vidění Nejsvětější Trojice a Panny Marie, na něž vzpomíná ve svých pamětech těmito slovy: „Naše milá Paní mi řekla: »Nastal čas, kdy Bůh žádá, aby Svatý otec ve spojení se všemi biskupy zasvětil svět a Rusko mému Neposkvrněnému Srdci. Slibuje přitom, že vás skrze toto zasvěcení zachrání«.“

Přijde zasvěcení pozdě?

29. května 1930 píše sestra Lucie P. Josému Gonçalesovi TJ: „Bůh slibuje, že ukončí pronásledování v Rusku, jestliže Svatý otec bude ochoten vykonat slavnostní a veřejný akt pokání a zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a když nařídí, aby to stejným způsobem učinili všichni biskupové světa, a když Jeho Svatost slíbí, že po skončení tohoto pronásledování uzná a doporučí dříve požadovanou smírnou pobožnost o prvních sobotách.“ Tuto výzvu církevním autoritám zaslal biskup z Leirie tehdejšímu papeži Piu XI. V roce 1931 měla Lucie další zjevení, tentokrát během zdravotního pobytu ve španělském Rianju. Sám Kristus si jí stěžoval, že k požadovanému zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie doposud nedošlo. „Nechtějí vyslyšet mou prosbu. Budou litovat jako francouzský král, ale už bude pozdě. Rusko rozšíří své bludy po světě a ty vyvolají války a pronásledování církve. Svatý Otec bude muset mnoho trpět.“

Proroctví, jež mohlo zachránit krále i celou Francii

Co znamená onen odkaz na francouzského krále? Když 17. června roku 1689 zjevil Ježíš sv. Marii Alacoque své Nejsvětější Srdce, požádal ji: „Sděl nejstaršímu Synu mého Nejsvětějšího Srdce (jednalo se o krále Ludvíka XIV., pozn. MS), že tak, jako obdržel své časné narození skrze úctu a zásluhy mého nejsvětějšího Dětství, tak také svého zrození pro věčnou slávu dosáhne skrze mé nejúctyhodnější Srdce. Mé Srdce chce vládnout v jeho paláci, být zobrazeno na jeho praporu a vytepáno na jeho zbraních, aby získaly vítězství nad jeho nepřáteli a nepřáteli svaté církve. Můj Otec žádá krále k uskutečnění svého plánu, jímž je vybudování chrámu, v němž bude vystaven obraz mého Nejsvětějšího Srdce a zde se mu bude dostávat úcty od celé Francie.“