Podle mediálně oblíbených politiologů je politické spektrum tradičně rozděleno na "proruskou levici", do které řadí KSČM a levicové křídlo ČSSD a "prozápadní pravici", kam prý patří TOP 09, ODS a vedení ČSSD i ANO. Povrchní politologická schémata však neodpovídají živoucí realitě.

Především čeští politici mají hájit české národní zájmy, nikoliv být více či méně "vlezdobruselisté" či jiní "rektální alpinisté". To, že si "sametoví pučisté" za čtvrtstoletí od převratu nevypracovali širší konsensus na zahraniční politiku, svědčí nejen dle analytika Petra Robejška o neschopnosti těchto politických elit.  Místo toho se jednotlivé partajní figurky podbízejí svým zahraničním idolům a bojují o jejich přízeň a moc poškozováním legitimních zájmů spoluobčanů.

Není například českým národním zájmem zničit zbytky průmyslu v ČR avanturistickou klimaticko-energetickou politikou Bruselu a už vůbec není v zájmu občanů ČR rozpoutávat konflikty na východě, což dále ohrožuje nejen energetickou a surovinovou bezpečnost, ale i holou existenci národa.