Vrátila se instinktivně ke křížovým cestám,  mariánským procesím, připomněla poutě, svaté Jany u mostů, barokní chrámy, důstojné modlitebny, ale i prosté kapličky a boží muka v poli. Ale možná to s tou křečovitostí přeháním. Když je člověk vyveden z míry, plácne ledacos. Samozřejmě jsme v minulosti na vlastní kůži poznali, že existuje i militantní, ovšem také hloupá, a proto nefungující ateistická propaganda, ale to je jiná kapitola.

Přibývají hlasy, které důrazně připomínají, že Evropa vychází z křesťansko- židovských kořenů, potažmo i ze starších kořenů antických, které tento švarný světadíl duchovně formovaly a které je nutno hájit a střežit. Což sdílím.

Škarohlídi by samozřejmě přišli se svou věcnou, bohužel nejásavou poznámkou, že by měl konečně nastat klid a žádné náboženské tradice nepřipomínat. Už bylo kvůli nim prolito hodně krve a upáleny statisíce lidí. Což je fakt, který rovněž nelze popřít. 

Obhájci náboženství by řekli, že nejde o církevnictví, ale o duchovní proces, který je člověku vlastní. Moudrý stařec z hor by podotkl, že duchovní proces má mnoho podob, básník by dodal, že je to jako s visutými zahradami…

Dokonce by se našli i zastánci starých pohanských rituálů, protože ty aspoň vyjadřovaly úctu k přírodě, k lesům, hájům, vodě…