Miloslav Ponkrác: Chronologie útoku proti Milošovi Zemanovi v říjnu 2016

Cíl tohoto dokumentu

Cílem tohoto dokumentu je popsat přesný sled událostí útoku na prezidenta České republiky Miloše Zemana v říjnu 2016. Dokument popisuje přesnou časovou souslednost událostí včetně odkazu na jiné události a celé řady doplňujících a vysvětlujících poznámek.

Ačkoli se může zdát, že jsou uváděny občas i některé události zdánlivě nesouvisející, není tomu tak. Mnohé z nich mají nepřímé pozadí – nějakým způsobem s ní obvykle souvisejí. Některé události souvisejí také tím způsobem, že humbuk provedený médii kolem očerňování Miloše Zemana měl určité události občanům zakrýt, aby si jich nevšimli. I ty jsou v přehledu uvedeny.

Dlouhodobé pozadí: Proč je neustále útočeno (nejen) na Miloše Zemana

V roce 2012 si byla vládní a nadvládní elita jista, že vlivem médií, stejne jako vlivem neustálé propagandy, stejně jako záměrného zamlčování či překrucování informací ve velkém, jsou čeští občané v zásadě dokonale přeprogramovaní. Jinak řečeno, že už u valné většiny českých občanů v zásadě neexistuje vlastní svobodný úsudek a vůle – občané bezhlavě a slepě volí pouze názory či kandidáty podsunuté médii, přestože si tím občané sami škodí.

Upřímně řečeno, čeští občané mnohokrát předtím dokázali Pražské kavárně, vládě i nadnárodním elitám, že mají proč se tak domnívat.

Proto se rozhodli zařídit přímou volbu prezidenta, protože z propagandistického hlediska je mnohem výhodnější, pokud občané budou mít pocit, že si kandidáta zvolili sami. S tím, že média nakonec zařídí, aby si čeští občané – zmasírovaní médii a propagandou – stejně zvolili toho, koho jim média vnutí. Občané se pak na svou špatnou volbu budou moci zlobit jen sami na sebe, a tím se odlehčí kritice směrem k politikům.

Na konci roku 2012 byl tedy podepsán zákon o přímé volbě prezidenta a v roce 2013 došlo k této volbě. Stalo se ovšem neštěstí, lidé zvolili někoho jiného, než si Pražská kavárna, politici a elita přála. Cílem těchto skupin nikdy nebylo dát občanům možnost volit a rozhodovat. Důvodem prosazení přímé volby shora byla pouze víra, že názory občanů kontroluje Pražská kavárna a česká zmanipulovaná média natolik, že občané stejně zvolí toho, koho jim nenápadně určí.

V roce 2013 tedy vznikl pro Pražskou kavárnu, politiky, elitu i USA problém – lidé zvolili prezidenta, který tak docela nebyl jejich loutkou. Proto tyto skupiny začaly dělat dvě taktiky:

1) Očerňovat a očernit prezidenta Miloše Zemana za každou cenu – aby měl za každou cenu tak špatnou pověst u občanů, aby jej již podruhé nezvolili.

2) Zrušit přímou volbu prezidentů, protože lidé „zlobili“ a zvolili si někoho, koho si Pražská kavárna, elita, politici a USA nepřejí – demokracie je tu jen na oko, a lid má poslouchat a ne to dělat po svém.

3) Protože byla získána zpětná vazba, že občané jsou málo zmasírovaní, a málo loajální elitám, je třeba je dále začít omezovat tvrdšími zákazy a tresty – což se zhruba od roku 2013–2014 kontinuálně děje. Každou chvíli je schvalován nějaký další zákon, který něco zakazuje, omezuje ještě více svobodu slova, přidává drakonické tresty a pokuty, apod.

Útoky na prezidenta České republiky jsou tedy přečasto uměle vymyšlené a zinscenované, jak v případě útoku skrze ministra kultury Daniela Hermana (KDU–ČSL) a jeho strýce Jiřího Bradyho v říjnu 2016. Samozřejmě se také využívaly v minulosti, a ještě budou využívat v budoucnosti jakékoli drobné chybičky, které se strašně rozmažou jako velké přečiny. Nedělá se nic menšího, než očerňující kampaň proti Milošovi Zemanovi – a to trvá již několik let.

Mnohé protesty (ale nikoli všechny) byly organizovány přímo z americké ambasády skrze ambasadora Andrewa Schapira, který například organizoval protesty proti demokraticky zvolenému prezidentovi – např. tisknutím, rozdáváním a organizováním červených karet pro Miloše Zemana v listopadu 2014. Proto i tato série útoků na Miloše Zemana v říjnu 2016 – je jen jednou z mála bitev, které se v rámci dlouhodobé očerňující kampani proti němu provádějí.

Útok proti Milošovi Zemanovi v říjnu 2016 byl dlouho dopředu zrežírován a naplánován

Veškerý útok proti Milošovi Zemanovi nebyl reakcí na to, že Jiří Brady nedostal medaili. Pokud by tomu tak bylo, akce by byla spontánní a vypadala by amatérsky a nepřipraveně. Stačí si vše promítnout v datech: 21. října 2016 se teprve všichni dozvěděli z úst Daniela Harmana, že ho Miloše Zeman údajně vydíral. Během následujících sedmi dní se vynořil dokonalý koncert perfektně připravených a na sebe navazujících akcí, jaké nemohly vzniknout jako spontánní a nepřipravená reakce na nedávná zjištení.

Je zřejmé, že útok na Miloše Zemana byl předem měsíce připravován, laděn, apod. Stačí se zamyslet nad následujícími fakty:

Jen tak náhodou je útok na Miloše Zemana naplánován těsně před výročím velkého státního svátku 28. října 2016 (a následujícího 17. listopadu 2016). Dokonce i Daniel Herman je tak spořádaný, že si počká, aby zmeškal krajní lhůtu pro návrh vyznamenání (31. března 2016), že dlouho drží v sobě údajné vydírání ze dne 8. září 2016. Vše – jen tak náhodou – oznámí a spustí přesně týden před státním svátkem 28. října 2016. Jaká náhoda!
Jen tak náhodou Jan Kraus dodá (!) 26. října 2016 televizi Prima hotový natočený díl. Kdy do natáčení pořadu náhodou měly – čistě náhodou – čas přijít desítky veřejně známých osob. A čistě náhodou se zrovínka mluvilo o Milošovi Zemanovi, kde je „obviněn“ v pořadu úplně ze všeho. A náhodou se kolem toho pořadu záměrně vytvoří šrumec, aby to přitáhlo i ty, co se na pořad nedívají.
Čistě náhodou se hned druhý den po „obvinění“ Miloše Zemana objeví Tomáš Halík a Petr Gazdík a začne organizace protestu proti Zemanovi. Je třeba si uvědomit, že Daniel Herman vznesl obvinění v pátek večer, a už v sobotu kolem poledne (tedy za necelých 24 hodin, a to ještě o víkendu!) se ohlásí alternativní protest na Staroměstském náměstí. Během 2–3 dní je vše dokonale připraveno: Staroměstské náměstí je zabráno; každý účastník obdrží svíci; plakáty na demonstraci dokonale graficky stvořeny a vytištěny na velkoplošných barevných tiskárnách; nesená socha Zemana je vytvořena; připraveny jsou peníze i financování akce; připraveni jsou všichni účinkující a znají své role a party.

Krátkodobé pozadí: Tajné cíle útoku proti Milošovi Zemanovi v říjnu 2016

Útok byl nejspíše naplánován již nějakou dobu předem. Mimo jiné měl odvést pozornost českých občanů od skutečně závažných místních i světových problémů.

Cílem toho útoku na prezidenta Miloše Zemana v říjnu 2016 bylo:

1) Pošpinit prezidenta České republiky Miloše Zemana.

2) Miloš Zeman je znám svým kladným vztahem k Izraeli a Židům. Proto bylo třeba očernit a zdiskreditovat Miloše Zemana také před Izraelsko a Židovskou obcí.

3) Narušit naše vztahu s Čínou. (USA a Západu se hodí, pokud jim v exportu do Číny nebude konkurovat Česká republika, která se dobrovolně – pod tlakem pražské kavárny – vzdá obchodu s Čínou, který slibuje růst a progresi.) K tomu se mimo jiné hodí také dalajláma a jeho oficiální pozvání do vládních prostor. Je třeba nejen ničit vztahy s Čínou ze strany České republiky, ale také ukazovat přímo Číně, že má s Českou republikou ukončit jakékoli vztahy také.

4) Narušit a zničit velká média, která informují o nebezpečí islámských imigrantů. (Útok na televizi Prima, realizovaný Janem Krausem. Ten zneužil volnost, kterou mu televize dala v pořadech Show Jana Krause).

5) Vyvolat ve zpravodajstvích vysílaných v okolních evropských a západních státech umělý dojem, že každý Čech do morku kostí protestuje proti Milošovi Zemanovi. K tomu je třeba získat a natočit pro zahraniční média dostatek emotivního materiálu – fotografií, videí, filmu a dalšího – ve kterém budou v ostatních evropských i jiných státech ukazovat, že občané České republiky nechtějí svého prezidenta, protestují proti němu, apod. Tato šou bude vysílána v zahraničí jako důkaz, že každý Čech se za svého prezidenta stydí. Proto je řada věcí emocionálně přehrávána i pro efekt, který to vyvolá v zahraničních zpravodajstvích. Součástí budou také cinknuté „průzkumy“, které se budou prezentovat v zahraničí typu „Pro bojkot oslav na hradě je 45 % lidí, proti je jen 41 % – ukázal průzkum Nielsen Admosphere pro Českou televizi“. Nebo „Kauza zhoršila názor českých občanů na Miloše Zemana u 44 % z nich, u 4 % je zlepšila.“ – sděluje stejná cinknutá agentura se zfalšovaným průzkumem, který budou citovat v zahraničí jako andělskou pravdu.

Do značné míry je tento útok divadlo pro zahraniční diváky, kterým budou ukazovat „správné“ fotky, videa a „fakta“ cinknutá tak, aby Česká republika byla reprezentována jako nesvobodná.

Možná se tím připravuje ospravedlnění násilného zásahu či útoku ze západní strany – a připravuje se souhlas tamějších občanů.

I z toho důvodu se důsledně dbá, aby veškeré protesty byly reprezentovány jako ryze české, a proto se tam viditelně neukazují zahraniční strůjci. To by v zahraničních médiích nepůsobilo jako útlak českých občanů, kdyby se tam objevoval třeba Andrew Schapiro, či tak podobně.

Dá se očekávat, že frekvence útoků proti Milošovi Zemanovi budou přibývat – a to s tím, jak se blíží prezidentské volby plánované na leden 2018.

Zajímavými fakty útoku na prezidenta Miloše Zemana jsou:

1) Útok byl prováděn zejména z politických stran TOP 09, KDU-ČSL a také nepřekvapivě ze strany STAN (Starostové a nezávislí). Nepřekvapivě proto, že samotný předseda STAN Jiří Gazdík je přeběhlík ze strany KDU-ČSL. Nová značka „STAN“ neboli „Starostové“ má budit důvěru voličů a sloužit k převedení elektorátu z TOP09 a KDU-ČSL a zmást tak občany, kteří už zprofanované strany nechtějí volit. Někteří politici z nich mají za sebou již několik přeběhů mezi různými politickými stranami. Značnou aktivitu projevoval Miroslav Kalousek (TOP 09), kterému Miloš Zeman mocensky a politicky do značné míry konkuruje.

2) Zajímavostí je zřetelné zapojení rady současných či bývalých církevních představitelů do útoku na Miloše Zemana (Daniel Herman, Tomáš Halík, Miloslav Vlk, Marek Vácha, ...).

3) V celém útoku na Miloše Zemana v říjnu 2016 bylo až příliš důsledně dbáno, aby nedošel k úhoně Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Hnutí ANO bude sbírat v každém případě politický zisk, a stejně tak znechucené voliče politických stran ČSSD, KDU-ČSL, STAN a TOP 09.

4) Dále bylo důsledně dbáno, aby útok nebyl spojován se zahraničím. Bylo nutné vyvolat dojem, že jde pouze o vnitřní český konflikt, do kterého nijak nezasahuje zahraničí. Dokonce ani Andrew Schapiro z ambasády USA, který jinak poměrně nepokrytě organizuje či podporuje protesty proti Milošovi Zemanovi, nebyl vidět.

Vedlejší cíle většiny mediálních kauz (nejen útoku proti Milošovi Zemanovi)

Jakákoli kauza, která zaplní hlavní témata médií, má – kromě svých hlavních účelů – za cíl odvést pozornost občanů od skutečně závažných místních i světových problémů. Zejména v Evropě. Evropa se v mnoha oblastech ubírá sebevražednými směry.

Imigranti jsou dál problematičtější aspekt. Zvyšuje se kriminalita, raketově narůstají znásilnění i další problémy včetně ekonomických. V případě napadení evropského obyvatele imigrantem stojí policie a soudy zásadně za imigrantem. Vlády a úřady hystericky rozšiřují grandiózní tresty za jakékoli slovo proti islámu či imigrantům, a zároveň utajují jakékoli špatné činy imigrantů – často se je lidé dozví jinými cestami. Evropa namísto řešení palčivého problému dotuje neziskové organizace a programy na boj proti nenávisti vůči imigrantům.

NATO a Západ prohrávají a jsou vytlačováni z Blízkého Východu. Západ v Sýrii prohrává, a zažívá podobnou situaci, jako Němci u Stalingradu 1942–1943. Nemá se v médiích čím reálně pochlubit. Západ (NATO, Evropa a USA) vystupovaly ve světě zásadně z pozice síly. Jakmile se do věci vložily velmoci, které mohou Západu silově konkurovat (Rusko, Čína, ...) – přestaly silové hrozby působit. Protože Západ jinou strategii, než jednání z pozice přesily, výhrůžek a bombardování nezná a nepraktikoval – vše se mu začíná zúročovat a vracet zpět. (Stejně jednají větší státy Evropy s menšími státy Evropy v rámci Evropské Unie, což povede v historicky blízké době k pádu Evropy jako takové.)

Témat, které je třeba lidem zakrýt je více, než je tu prostor zmiňovat. Vždy se hodí vyrobit problém a udělat bouři ve sklenici vody s tím, že zdroje skutečných problémů jsou třeba prezident, Rusko, Čína, či třeba Proxima Centauri.

Celý dokument si můžete přečíst ZDE.