Výsledky VŠPS ukazují vytrvalý růst celkové zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti v samotném 2. čtvrtletí 2015 poprvé v historii ČR překročila hranici 70 %. Růst zaměstnanosti se projevil u mužů a ještě výrazněji u žen, a také plošně ve všech sektorech hospodářství.

Zrcadlově ke zvyšování počtu pracujících se snižuje počet lidí hledajících práci, tedy nezaměstnaných. Obecná míra nezaměstnanosti poklesla až na pětiprocentní úroveň. ČR tak spolu s Maltou zaujímá v tomto srovnání s dalšími členskými státy Evropské unie druhé místo za sousedním Německem. Spolu s tím a rostoucím počtem volných pracovních míst se v některých oborech začíná objevovat nedostatek pracovní síly, především té kvalifikované. Na druhé straně přetrvávají některé nepříznivé strukturální ukazatele: vysoká míra nezaměstnanosti u osob jen se základním vzděláním (21,9 %), výrazná mezera mezi nezaměstnaností mužů a žen a především stále značný podíl dlouhodobě nezaměstnaných – tedy déle než 1 rok –, kterých bylo 46,7 % z celkového počtu osob hledajících zaměstnání.

Předběžné údaje podnikové statistiky potvrzují převažující pozitivní trendy v zaměstnanosti. Jde především o eskalující růst evidenčního počtu zaměstnanců. Dvouprocentní meziroční nárůst (na přepočtené počty) znamená v absolutních číslech kladné saldo takřka 75 tis. nových obsazených pracovních míst. Nejvíce se na tomto příjemném výsledku podílel zpracovatelský průmysl, ve kterém samotném je přírůstek 31,4 tis., dále velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel s 8,5 tis. a na třetím místě administrativní a podpůrné činnosti (kam však spadají také agentury práce) se 7,1 tis. Mírné meziroční propady evidenčního počtu zaměstnanců najdeme i nadále u stavebnictví, dále u ubytování, stravování a pohostinství, peněžnictví a pojišťovnictví, a u dvou malých průmyslových odvětví – těžba a dobývání a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Celkově však v těchto pěti odvětvových sekcích ubylo přes 5 tis. plných úvazků, tedy méně, než kolik jich přibylo např. jen u profesních, vědeckých a technických činností.

Z hlediska mezd i ve 2. čtvrtletí 2015 přetrvávala střídmost, typická pro poslední období. O nominálním nárůstu 3,4 % je sice možné říct, že je nejvyšší od 4. čtvrtletí 2009, porovnávají se tu však zcela odlišná období – období hluboké krize spojené s masivním propouštěním versus aktuální období výrazného hospodářského růstu a zvyšující se poptávky po pracovních silách. Navíc je letošní nárůst silně tažen jednorázovým zvýšením tarifních platů ve státní sféře na konci roku 2014, a méně již podnikatelskou sférou, kde jsou mzdy určovány tržními silami a kolektivním vyjednáváním.

Reálná mzda vzrostla meziročně o 2,7 %, když index spotřebitelských cen (inflace) za odpovídající období dosáhl úrovně 100,7 %, nejvíce od konce roku 2013. Přesto tento výsledek ukazuje příjemné zvyšování reálné kupní síly výdělků, a tím i rostoucí podporu domácí spotřeby.