O Balkán se v současné době svádí velký boj. Sergej Lavrov navštívil v polovině května Srbsko. O týden později turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl na návštěvě v Bosně a Hercegovině a ještě v lednu ministři zahraničí USA a Velké Británie - John Kerry a Philip Hammond zavítali do Bulharska. Nemluvě o Makedonii, na kterou je v současnosti vyvíjen neuvěřitelný tlak a země se vzdala spolupráce s Ruskem a Tureckem na plynovodu Turecký tok (podmiňuje jej dohodou EU a Ruska).
To, že srbský premiér odjel na neobvykle dlouhou šestidenní cestu do USA, bylo domluveno ještě letos v únoru na světové mírové mnichovské konferenci s tím, že se návštěva měla uskutečnit na podzim. Od Josepha Bidena však přišla urychleně pozvánka na konec května nebo začátek června, a to když srbský prezident Tomislav Nikolić a srbská jednotka se účastnili vojenské přehlídky 9.května v Moskvě.
Aleksander Vučić deklaroval ve svém rozhovoru pro deník The Wall Street Journal, že do USA odjíždí s úmyslem, aby přesvědčil americké představitele z jejich podpory srbskému vstupu do EU. Po schůzce s Gerdem Müllerem, německým ministrem pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 27. května na tiskové konferenci však Vučić uvedl, že Srbsko sice chce být členem EU, ale zároveň sleduje politiku vzájemného respektu a spolupráce s Ruskem, stejně jako to činí Německo. Co se týče schůzky s americkým viceprezidentem, srbský premiér v médiích prohlásil, že se jedná o velice náročné setkání a vyjmenoval jednotlivé jednací body. Hlavní témata jsou vstup Srbska do EU, dále jednání o Ukrajině, neboť Srbsko letos předsedá OBSE. Srbský premiér se ale bude chtít s americkým protějškem bavit především o Kosovu. USA tuto autonomní oblast v jižním Srbsku uznaly za samostatný stát a Srbsko to odmítá. Naopak Joseph Biden uvítá Vučićovo potvrzení možnosti diverzifikace zdrojů energie. Srbský premiér se na nedávné důležité schůzce s albánským premiérem Edi Ramou (o které se mimo jiné říká, že se „dohodli, že se nedohodli“) měl domluvit o transportu zemního plynu z Ázerbájdžánu, což by USA vyhovovalo místo nové ruské nabídky pro Srbsko Tureckého toku. Dále se rozhovory budou týkat amerických investic v Srbsku a spolupráce s NATO.
Reakce Ruska
Komentář současnému ruskému vedení nakloněného listu Kommersant (od roku 2006 je vlastníkem gen.řed. Gazpromu Alisher Usmanov) ( lze považovat více méně za polooficiální názor. List čtenáře upozorňuje na skutečnost, že Srbsko přes deklaraci své neutrality k NATO v poslední době přikračuje ke sbližování s NATO a článek zmiňuje, že v březnu Srbsko podepsalo smlouvu o individuálním partnerství IPAP (umožňuje mimo jiné vývoz vojenské technologie do Srbska) a v dubnu tato balkánská země přistoupila ke společné obraně se zeměmi EU. Na druhé straně plánované rozšíření rusko-srbského humanitárního centra zůstalo jen na papíře, připomíná Kommersant. Z komentáře je patrné, že Rusko nejvíce mrzí již zmiňované rozhodnutí o diverzifikaci energetických zdrojů. „Bělehrad přijal doporučení USA snížit svoji závislost na dodávkách ruského plynu a připojit se k Amerikou doporučované variantě dodávek ázerbájdžánského plynu – TAP,“ píše Kommersant a k tomu dodává, že toto je všeobecně komentováno jako obrat v srbské zahraniční politice, když navíc o projektu Tureckého toku se zde přestalo mluvit. Premiér Vučić na otázky novinářů ke svému prohlášení, vědom si choulostivosti problému, uvedl, že Srbsko chce mít stejně dobré vztahy s Ruskem i s USA. „Není v tom nic než, že chceme mít plyn z více zdrojů,“ dodal Vučić a Kommersant připisuje, že Srbsko projevilo již dříve zájem o americký břidlicový plyn.
Ke zklamání podle Kommersantu patří také, že srbský premiér dostal pozvánku do Moskvy od ruského premiéra Medveděva a reagoval na ni tím, že návštěva není aktuální a že se uvidí, kdy k ní dojde.
Komentátor nakonec sčítá všechny bolesti, které Rusko muselo na Balkáně v poslední době utrpět: zavedení sankcí od Černé Hory, odstup Makedonie od Tureckého toku a nakonec srbské námluvy v USA. Podle Kommersantu má Rusko na výběr dvě možnosti. Buď prohlásí všechny balkánské republiky za proamerické a pro Moskvu ztracené nebo bude tolerovat jejich dvojí politiku. Komentátor se přiklání k druhé variantě a cituje ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova: „Nelze přistoupit na strategii, když je někdo spojencem USA, nemůže být partnerem Ruska a opačně.“
Další velmoc ve hře
Na Balkánu se nerozhoduje pouze mezi dvěma velmocemi USA a Ruskem, ale podstatnou roli hraje Německo. Na roli další velmoci poukazuje Tanja Miščevićová, vedoucí srbského vyjednávacího týmu s EU, podle které Německo nejen hraje v současnosti nejvýznamnější roli po všech stránkách v Evropě, ale navíc má pochopení dění v Srbsku. Důkazem má být to, že Angela Merkelová přijede začátkem července do Bělehradu a Tirany. Srbská politička vysvětluje tuto návštěvu jako snahu Merkelové dokázat, že rozšiřování EU a regionální spolupráce není mrtvou záležitostí.
Srbský politolog Vladimir Vuletić vidí pozitivně návštěvu srbského premiéra v USA a myslí si, že Srbsko by ve vztazích k USA mělo hrát mezi balkánskými zeměmi prim. „Dobré vztahy s USA pro tuto část světa jsou garancí míru a stability… Jestliže nemáte dobré vztahy s USA, těžko velké firmy projeví svůj zájem u vás investovat,“ říká Vuletić. Nakonec tvrdí, že vedle USA je to Německo, které má největší vliv na dění na Balkánském poloostrově.
Jestliže se podíváme na některý z německých komentářů k zahraničně politické otočce Srbska, vidíme v deníku Süddeutsche Zeitung snahu vidět srbský obrat prizmatem pragmatismu. Florian Hassel píše, že otočka spočívá v tom, že Rusko díky sankcím se nachází v krizi a Putin je hluchý k srbským prosbám o půjčku nebo ekonomické pomoci Srbsku. Komentátor poukazuje na skutečnost, že zatímco Maďarsko kupuje zemní plyn tisíc kubických metrů za 260 dolarů, tak Srbsko platí 340 dolarů a Rusko nechce o slevě slyšet. To je důvod, proč Srbsko vedle svých řečí o bratrství s Ruskem se musí obrátit k Západu. Navíc podotýká komentátor se tak děje se skřípěním zubů při vzpomínce na bombardování NATO v roce 1999.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
