Mirko Raduševič: Jsou Rusové méně demokratičtí a liberální?

03.04.2016 7:36 | Zprávy
autor: PV

Ruská agrese proti Ukrajině a trpný souhlas ruské veřejnosti s přímou vládní kontrolou zpravodajských médií vyvolávají u mnoha lidí otázku, zda mají Rusové přirozený sklon k autoritářství a totalitě.

Mirko Raduševič: Jsou Rusové méně demokratičtí a liberální?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ruská vlajka

Toto píše pro Projekt Syndicate americký ekonom, nositel Nobelovy ceny z roku 2013 Robert J. Shiller. Má k tomu raison d´etre se takto ptát, neboť v roce 1990 a později v roce 2015 ( Popular Attitudes towards Markets and Democracy: Russia and United States Compared 25 Years Later ) podnikl s ruským ekonomem Alexandrem Bojtem ( byl mimo jiné místopředsedou ruské vlády a ministrem státního majetku za prezidenta Borise Jelcina ) společnou studii Hunting for Homo Sovieticus: Situational versus Attitudinal Factors in Economic Behavior. Snažili se vycházet z obecného veřejného mínění lidí na Západě, že lidé žijící v tzv. bývalém sovětském bloku jsou jakýmsi podivným a zvláštním lidským druhem, který například nemá podnikatelského ducha a není ochoten riskovat, nerad přebírá zodpovědnost – vlastnosti potřebné pro tržní ekonomiku. Na druhé straně mluví o sobecké a nenasytné povaze, která ve svých domácnostech shromažďuje kupu zboží ( viz ). Další výchozí tezí bylo, že ruská společnost přijímala s nedůvěrou volný trh, tvrdíc, že jde o zlodějnu a nespravedlnost. Výzkumníci však konstatují, že v USA se rovněž najdou lidé, kteří mají podobné názory jako Rusové.

Ekonom Shiller byl v roce 1989 na jedné ekonomické konferenci v Moskvě a zde mu sovětští ekonomové „vyjadřovali vážné pochybnosti, zda jejich veřejnost vůbec někdy umožní fungování volných trhů. Tvrdili, že jednotlivé tržní kroky budou veřejnosti připadat jako nesprávné, nespravedlivé a neakceptovatelné.“ To jej inspirovalo k ověření této skutečnosti a během dvou let provedl Shiller se zmiňovaným Bojtem 2670 strukturovaných rozhovorů v šesti zemích světa ( neptali se na názory, ale na to, co by dotazovaní provedli v dané situaci ). Většina respondentů byla z USA a Ruska. Jen okrajová poznámka, že ruský výzkumník Alexander Bojt odešel z Ruska a přestěhoval se do USA, kde učí na Harvardu.

Příkladem zkoumání je zvýšení cen květin o svátcích a tazatelé se ptali, zda je to fair. Níže je tabulka pro Moskvu (M) a New York (NY) léta 1990 a 2015 – odpovědí v procentech označují FAIR.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Jiří Růžička byl položen dotaz

Cesta do Tibetu

Nic proti té cestě jako takové, ale je pravda, že jste na oslavu narozenin Dalajlámy letěli za peníze z našich daní dokonce snad vládním speciálem? A pokud ano, jaký má taková cesta pro nás jako občany přínos? A kolik nás přesně stála? PS: Podle mě by u každé zahraniční cesty z našich peněz měly být...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Michal Mikulenka: Novoroční přání České televizi

12:30 Michal Mikulenka: Novoroční přání České televizi

Otevřený dopis na adresu České televize.