Toto píše pro Projekt Syndicate americký ekonom, nositel Nobelovy ceny z roku 2013 Robert J. Shiller. Má k tomu raison d´etre se takto ptát, neboť v roce 1990 a později v roce 2015 ( Popular Attitudes towards Markets and Democracy: Russia and United States Compared 25 Years Later ) podnikl s ruským ekonomem Alexandrem Bojtem ( byl mimo jiné místopředsedou ruské vlády a ministrem státního majetku za prezidenta Borise Jelcina ) společnou studii Hunting for Homo Sovieticus: Situational versus Attitudinal Factors in Economic Behavior. Snažili se vycházet z obecného veřejného mínění lidí na Západě, že lidé žijící v tzv. bývalém sovětském bloku jsou jakýmsi podivným a zvláštním lidským druhem, který například nemá podnikatelského ducha a není ochoten riskovat, nerad přebírá zodpovědnost – vlastnosti potřebné pro tržní ekonomiku. Na druhé straně mluví o sobecké a nenasytné povaze, která ve svých domácnostech shromažďuje kupu zboží ( viz ). Další výchozí tezí bylo, že ruská společnost přijímala s nedůvěrou volný trh, tvrdíc, že jde o zlodějnu a nespravedlnost. Výzkumníci však konstatují, že v USA se rovněž najdou lidé, kteří mají podobné názory jako Rusové.
Ekonom Shiller byl v roce 1989 na jedné ekonomické konferenci v Moskvě a zde mu sovětští ekonomové „vyjadřovali vážné pochybnosti, zda jejich veřejnost vůbec někdy umožní fungování volných trhů. Tvrdili, že jednotlivé tržní kroky budou veřejnosti připadat jako nesprávné, nespravedlivé a neakceptovatelné.“ To jej inspirovalo k ověření této skutečnosti a během dvou let provedl Shiller se zmiňovaným Bojtem 2670 strukturovaných rozhovorů v šesti zemích světa ( neptali se na názory, ale na to, co by dotazovaní provedli v dané situaci ). Většina respondentů byla z USA a Ruska. Jen okrajová poznámka, že ruský výzkumník Alexander Bojt odešel z Ruska a přestěhoval se do USA, kde učí na Harvardu.
Příkladem zkoumání je zvýšení cen květin o svátcích a tazatelé se ptali, zda je to fair. Níže je tabulka pro Moskvu (M) a New York (NY) léta 1990 a 2015 – odpovědí v procentech označují FAIR.
| M90 | NY90 | M15 | NY15 |
| 66% | 68% | 67% | 55% |
Další příkladem je dotaz na zvýšení cen kávy. Mohou za to intervence státu, špatná sklizeň nebo spekulanti. Níže překvapivě proměnlivá odpověď, kdy problém je sveden na spekulanty.
| M90 | NY90 | M15 | NY15 |
| 32% | 51% | 54% | 33% |
Z dat vyplývá rovnoměrnost názorů a rozhodně se nedá říci, že by Rusové neměly buňky pro volný trh. V závěru práce výzkumníci píší: „V roce 1990 byly postoje k tržnímu hospodářství překvapivě podobné mezi Ruskem a Spojenými státy. Stejné jsme zjistili v roce 2015, a to, že jsou si názory ještě podobnější.“
Podobnou studii, ale pouze na průzkumu Moskvanů, vytvořili v roce 1990 James Gibson, Raymond Duch a Kent Tedin (tzv. GDT studie) a naši zmínění výzkumníci Shiller s Bojtem ji později ověřovali. Tehdy se američtí politologové –studie GDT ptali, „zda by média měla být zákonem chráněná před vládní perzekucí.“ Nesouhlasilo s tím jen 2% respondentů v roce 1990 a v roce 2015 se podíl nesouhlasících Rusů podstatně zvýšil (na 20%). Shiller s Bojtem mluví, že je to důkaz úpadku demokratických hodnot. Když zkoumali stejný postoj v New Yorku, dospěli k překvapivému výsledku, že zde dokonce 27 procent respondentů by s ochranou před vládní perzekucí nesouhlasilo!
Oba výzkumníci tvrdí, že k nejvyššímu rozdílu mezi Newyorčany a Moskvany dospěli v otázce: „Je lepší žít ve společnosti s přísným řádem než dopřát lidem tolik svobody, že mohou společnost přivést ke zkáze.“ Výsledek vyzněl, že většina ruských respondentů byla pro restrikce - viz níže tabulka:
| Moskva 1990 | Moskva 2015 | New York 2015 |
| 69% | 76% | 35% |
Další podstatný rozdíl byl v otázce: „Demonstrace často vedou k nepořádkům a ničení. Mělo by se proto radikálním a extremistickém politickým skupinám zakázat demonstrovat?“
| Moskva 1990 | Moskva 2015 | New York2015 |
| 37% | 58% | 27% |
Shiller s Bojtem ve studii dospěli k závěru
„Před rokem 1990, před nástupem Jelcinových reforem panoval obecný názor, že Rusové na tržní ekonomiku nejsou připravení, neboť nechápou smysl tržní ekonomiky. Výzkum dokázal, že tento názor nemá empirické opodstatnění a dnes po pětadvaceti letech zní až směšně. V návaznosti na dřívější průzkum Gibsona a kolektivu vyplývá, že že nelze sdílet názor, že by ruský občan měl být méně liberální a nedemokratický než občané Západu."
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
