Navíc deset let zde trvala občanská válka, než v roce 2006 došlo k dohodě mezi maoisty a aliancí několika stran a od roku 2008 zcela padá monarchie a Nepál se stává republikou. Letos v září dochází k vyhlášení nové ústavy a vzniká nově federální země skládající se ze sedmi územních celků. Právě spory kolem federace zavedly zemi do dlouholetých problémů. Zatímco Sjednocená komunistická strana Nepálu (UCPN(M) - maoisté) a jejich spojenci navrhovali sedm federálních jednotek, tak ostatní strany si přály více jednotek. Návrhy následovaly po lednových masových protestech několika různých etnik, které se cítily být omezovány. V Nepálu existuje 120 různých etnik a navíc je zde velký rozdíl mezi zemědělským jihem a hornatým severem, který žije z turistického ruchu. Vlivem všech těchto fenoménů se země nacházela v permanentní politické krizi. Také díky katastrofálnímu zemětřesení, ke kterému došlo letos na jaře, je Nepál po Afghánistánu druhou nejchudší zemí Asie. Aby všeho neštěstí nebylo málo, po zemětřesení se stovky tisíc dětí ocitly jako bezprizorní a místo, aby o ně bylo postaráno, stávají se obětí obchodu, stejně jako osamocené ženy, které jsou přepadávány a znásilňovány. Děti a ženy byly odvlečeny kriminálními živly do Indie, kde se s nimi obchodovalo ( viz ).

Za této situace a podle nové ústavy vyhlásil nepálský prezident Ram Baran Yadav nové volby, které vyhrál představitel (sjednocené marxisto-leninské) komunistické strany Khadga Prasad Oli a včera byl jmenován premiérem. KP OLi ještě před hlasováním prohlásil: „Můj požadavek je, aby všechny strany spolupracovaly a pokročilo se v konsensu.“ Z 597-členného parlamentu, kde je zastoupeno 31 politických stran, 249 volilo představitele komunistů. Olimu byla dána důvěra, aby se pokusil dát dohromady proti sobě ostře stojící politiky a naplnil vizi národní jednoty a rozvoje. Nového premiéra čeká vyřešení problémů země po katastrofálním zemětřesení, kdy předchozí vláda byla obviněná, že s ničím nepohnula. Navíc musí řešit obchodní embargo ze strany Indie, které způsobuje nedostatek energie v Nepálu a bylo zavedené na podkladě nepokojů na jihu Nepálu, způsobené zdejší menšinou Madheshi. Ta jednak není spokojená s novou ústavou a přeje si jiné rozdělení země. Sousední Indie má obavy s přelití nepálských nepokojů k sobě a navíc obvinila Nepál, že se dopouštěl násilí a posměšků nad indickými poutníky do Nepálu. Navíc minulý čtvrtek vybuchla bomba nedaleko Budhova rodiště Lumbini ( viz).

Druhá komunistická – maoistická strana (CPN Maoist), která podpořila zvolení K.P. Oliho se velice ostře staví proti Indii od zákazu indických televizních kanálů až po vjezd indických aut do Nepálu. K.P. Oli bude muset zvládnout, i přes svá dřívější protindická prohlášení to, jak přimět velkého jižního souseda zrušit oficiálně nevyhlášené embargo, které způsobuje nejen dlouhé fronty aut u čerpacích stanic, ale všeobecně energetickou krizi.