Když jsem byl bratranci na svatbě v malém vojvodinském městečku, večer v tom nejlepším, kdy se při harmonice tancovalo a zpívalo, přiběhl do dvora soused a s vyděšenýma očima křičel, ať necháme zábavy, že zemřel Broz Tito. Harmonikář sklapl nástroj, možná měl stejně hraní dost. Sedělo se za stoly a už jen povídalo… Koho by tehdy napadlo, že je to konec nejen vojvodinské veselky.

Svět byl rozdělený na dva bloky a Jugoslávie byla jakýmsi přemostěním mezi nimi a navíc ambasadorem chudého tzv. Třetího světa byl maršál Tito. Svět se mu za to skláněl u nohou a do Jugoslávie ze Západu plynuly finance, ale zejména půjčky, které zemi utápěly v dluzích. Jugoslávie hrála roli jazýčku na vahách a Tito umně přidával závažíčka na jednu, nebo druhou stranu. Stejně tak dělal v domácí politice a tišil, dusil různé „ –ismy“. Diplomacii a vůdcovství měl v genech.

Nemylme se, dodnes, i když Tito nežije, hraje toto teritorium pro svět důležitou roli v rovnováze mezí Západem, Východem a nyní především muslimským světem. Je zde od všeho trochu. Jestli myslíte, že nikoli, podívejte se na analýzy různých expertů ať západních nebo východních. I když si protiřečí, výsledek je stejný: situace na Balkáně je komplexní, projevují se zde vnější faktory, které situaci komplikují a vytvářejí geopolitický problém. Vnější faktory nejsou obecné povahy, ale adresné: USA, Velká Británie, Rusko, Německo, Francie, Turecko, Itálie a další… Tyto země jsou uvedené v pořadí jejich současného vlivu.

Neříkej hop, dokud nepřeskočíš

Podívejme, americký novinář pod dojmem podpisu dohody Tsiprase a Zaeva o novém názvu pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii pasuje AlexiseTsiprase na Nobelovu cenu za mír. Asi to bude koncem roku pro komisi problém, když se objevila nominace i pro Donalda Trumpa. Komentátor serveru Foreign Policy vidí zásluhu Tsiprase a Zaeva v tom, že vytvořili pro svět precedent v řešení krize národní identity a dohodli se na názvu „Republika severní Makedonie“. „Je to možný model řešení střetu národní identity, který je příčinou konfliktů nejen na Balkáně, ale v celém světě. Je to zároveň ostrá výtka Rusku a populistickým odnožím v Evropě. Tato dohoda zvyšuje důvěru v EU a západní projekt pro Balkán,“ píše komentátor.

Americký novinář ve své analýze pochopil, že Makedonie má odvěký problém se svými sousedy: s Bulharském ohledně uznání jazyka, se Srbskem uznání nezávislé makedonské církve a s Řeckem o uznání, že Makedonie není pouze Řecko. Nyní novinář vidí příležitost pro Republiku severní Makedonii, že bude moci vstoupit do NATO, což Řecko již nebude blokovat a ochrání to makedonské zájmy.