Projekt není vůbec ničím novým a mluvilo se o něm již před 150 lety (v roce 1900 profesor bělehradské stavební fakulty Nikola Stamenković vypracoval projekt) a zejména po konci Balkánských válek, Srbskoreagovalo na dávné zájmy velmocí Německa a Ruska o přístup k tzv. teplým mořím. Myšlenka nabývá na přitažlivosti tím, že jde o propojení již existujícího kanálu Rýn-Dunaj, což by umožnilo plavbu z Rotterdamu až do Řecka a kanál by spojoval sedm moří. Od té doby z času na čas se rozvíří hladiny balkánských řek, když se začne o projektu uvažovat. Například v roce 1973 projektový podnik Ivan Milutinović narýsoval kanál napříč Srbskem, Makedonií a Řeckem o délce 650 kilometrů. Po skončení válek v bývalé Jugoslávii po roce 1999 se začíná o projektu opět hovořit.

Že se zatím nic nedělo, je tím, že Srbsko je chudá země a na megalomanský projekt ji chybí dostatek financí. V roce 2012, kdy se stal ministrem přírodních zdrojů a plánování profesor Milan Bašević projekt znovu ožívá (obr. vpravo). Mluví se o obrovité stavbě, která zaměstná statisíce lidí a kanál, který svoji velikostí překoná všechny dosud existující evropské, představuje v zemině plochu 10 500 čtverečních kilometrů, což je přibližně rozloha Kosova. Šířka kanálu by měla být 43 metrů, hloubka kolem 4 metrů a délka již uvedených 650 kilometrů. Kanál by byl dvousměrný a měl by 58 zdymadel a pět výtahů. Počítá se s loděmi, které mají maximální délku 110 metrů a šířku 11,5 metrů, ponor 4,5 metrů a nosnost kolem 6 tisíc tun. Maximální denní kapacita kanálu by byla 120 tisíc tun nákladu. Stavba kanálu by měla trvat osm až dvanáct let.

Ještě v roce 2012 ministr Bašević při propagaci projektu v médiích prohlásil, že by prospěch z projektu měly také další zúčastněné země: „Obraz Makedonie a části severního Řecka by po otevření kanálu měl být k nepoznání. Kanál změní ekonomické, politické a geopolitické vztahy v Evropě ve prospěch lidí, kteří žijí na území Německem počínaje a konče Řeckem.“

Je - li projekt reálný, bude Srbsku na něm hodně záležet, neboť by se tím posílila jeho moc na Balkáně, díky centrální úloze v projektu. Ministr Bašević šel dokonce tak daleko, že v médiích mluví o tom, že díky kanálu se ze Srbska stane nejen z dopravní, ale rovněž geopolitická velmoc.