Mirko Radušević: Předznamenání srpnového puče v Moskvě

09.03.2021 15:38 | Zprávy

Psal se 9. březen 1991, kdy se před třiceti lety v Bělehradě před parlamentem – skupštinou srotil mnohatisícový dav, který narůstal až z něj byla stotisícová demonstrace lidí. Křičeli hesla proti režimu a takzvanému TV-bastionu státní televize a dožadovali se výměny generálního ředitele televize. Demonstraci organizovala strana Srpski pokret obnove, v jejímž čele dodnes stojí Vuk Dražković a jeho strana byla tehdy největší opoziční silou. Dražković ještě předtím v říjnu 1990 na shromáždění svých příznivců mluví o to, že Jugoslávii hrozí občanská válka, do které ji uvrhne Milošević se svými generály a tajnou policií a federace přestane existovat, když zahraniční síly svrhnou bomby, které zasáhnou Srbsko. Dražkovićova prognóza se opírala o úvahy o připravované vzpouře ruských generálů proti Gorbačovovi, ke které došlo v srpnu 1991. Zprávy o možnosti sovětského puče se v Jugoslávii objevily potom, co se zde připravoval zakládající kongres Komunistické strany Jugoslávie Hnutí pro Jugoslávii, který připravovali generálové Veljko Kadijević, Stevan Mirković a admirál Branko Mamula. Demonstrace 9. března byla po velkém několik hodin trvajícím odporu demonstrujících za pomocí policie, vojska a tanků potlačena a Vuk Drašković byl zatčen. Nicméně den na to studenti vyšli pochodem ze svých kolejí do centra Bělehradu a protesty nejen studentů trvaly několik dní. Dražković byl propuštěn z vězení, ministr vnitra Radmilo Bogdanović podal demisi, vedení televize bylo vyměněno a zakázané vysílání Studia B a B92 bylo obnoveno.

Mirko Radušević: Předznamenání srpnového puče v Moskvě
Foto: Petr Michalů
Popisek: Pomník v Parku Vítězství věnovaný všem obráncům země ruské

Prohra a zbraně do Chorvatska

Zdálo se, že je vyhráno, byl to však velký klam, který se nejen v bývalé Jugoslávii odehrál a  dodnes odehrává všude možně, když vítězství určité skupiny v hlavním městě neznamená vůbec nic. Většinou Srbové od severu na jih křičí „Slobo, Slobo...“ a vzdávají hold Slobodanu Miloševićovi a bělehradské demonstranty považují za zrádce národa. Revoluce, která se odehrála v Bukurešti se v Jugoslávii nekonala, neboť většina Srbů žijících tehdy zde od Alp až po řecké hranice přemýšlela jinak. Za pouhý měsíc od demonstrace dochází v Chorvatsku k bojům a rozjede se krvavá řež trvající devět let až do října roku 2000.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Jana Černochová byl položen dotaz

Vy byste pořád zvyšovala výdaje na obranu

Ale je tu nebo celkově v Evropě snad díky tomu bezpečněji? Vždyť nedokážete ani uchránit hranice od toho, aby je nelegálně překračovali migranti. Takže moje otázka je, k čemu vlastně je to navyšování výdajů? Já nevidím žádný efekt. Navíc podle všeho chybí lidi - armáda hlásí podstav, takže k čemu ná...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 1. část

11:13 Jana Šťastná: Pražské jaro 1968 – jak to tehdy bylo? 1. část

Patříme k zemím, kde mnoho občanů pociťuje nenávist vůči Rusku a přes to nejede vlak. Tato nenávist …