U našich nejbližších sousedů, v bratislavských Vajnorech, bylo "slavnostně" otevřeno sídlo styčného integračního týmu NATO na Slovensku (NFIU SVK - NATO Force Integration Unit Slovakia). Celá událost proběhla bez přítomnosti médií, jak rozhodl slovenský ministr obrany Peter Gajdoš, který je kandidátem Slovenské národní strany (SNS). Té SNS, jejíž předseda Andrej Danko v říjnu 2015, ještě před parlamentními volbami, řekl: "SNS zaujímá dlouhodobě odmítavé stanovisko k přítomnosti cizích vojsk na našem území. Rok 1968, kdy jsme byli členy jiného vojenského seskupení, byl pro nás dostatečným mementem."

Jak premiér Fico, tak prezident Kiska ve svých předchozích výrocích slibovali, že k ničemu podobnému nedojde. Nyní slovenští politici svorně tvrdí, že jde jen o sídlo styčného integračního týmu NATO, kde působí jen 41 vojáků, z nichž je polovina Slováků. O tom, že to je ve skutečnosti vojenská základna, která se má časem rozšiřovat, většinou nemluví.

Ve skutečnosti přítomnost NFIU (dle slov ministra obrany Glyáče) "usnadní přijetí posil ze strany NATO pro danou členskou zemi". A hlavně – nebude k tomu již třeba souhlasu parlamentu. A už vůbec ne běžných Slováků, kteří s jakoukoli přítomností cizích vojsk na svém území většinově nesouhlasí. Bylo tomu tak i v roce 1997, kdy bylo referendum o vstupu Slovenska do NATO záměrně zmařeno a Slovenská republika se nakonec členem Severoatlantické aliance stala v roce 2004.

(Ne)známé lži o NATO

Hlavním úkolem styčných týmů NATO, které působí kromě Slovenska ještě v sedmi evropských zemích - v Litvě, Estonsku, Lotyšsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku a Maďarsku, je prý podpora kolektivní obrany NATO, asistence při výcviku a společných cvičeních – a v případě potřeby zabezpečení a koordinace přijetí spojeneckých (rozuměj amerických) sil v daném regionu.

Severoatlantická aliance ovšem, jak víme, vůbec není tou organizací, za kterou se vydává. Všechny země, které do této organizace vstoupily, se zavázaly podle Článku 1 Washingtonské smlouvy "urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zapojeny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost a zdržet se v mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN."