Česká politika v posledních dnech trochu ustoupila do pozadí, ale nebojme se. Politici nespí, a tak se záhy zase dozvíme, kde nám vzali opět nějaký ten prostor pro svobodné rozhodování, kde nám co zakázali, přikázali, zkomplikovali a zdanili.

 Myslím, že referendum na Krymu je přijatelné i pro EU, musí se ovšem opakovat tak dlouho, až si většina obyvatel bude přát stát se součástí EU. Precedens by tu byl…

 Bohumil Pečinka v Reflexu o Ukrajině z jiného úhlu pohledu:
 Poslední léta už byla jenom o jednom – hledání bohatého „sponzora“, který odvrátí hospodářský kolaps. Proto minulá reprezentace rozjela tři souběžná strategická jednání (EU, Rusko, Čína) ve stylu však ono to někde vyjde. Peníze jsou totiž to, oč se ve slavné revoluci z Majdanu hraje na prvním místě, a je lhostejné, jestli si to někdo uvědomuje, nebo ne.

 Nic lépe nedefinuje Evropskou unii a její postoj k ukrajinským dějům lépe, než následující slova lady Ashtonové:
 "Domnívám se, že bychom to měli vyšetřit. Tím nemyslím, že to chci navrhovat."