Miroslav Němec: Historie vzniku čínských zločineckých gangů a mafií

12.03.2017 14:20

Největší tradice v existenci tajných společenství má Čína. Jejich počátky sahají až do doby dynastie Han (206 př. n. l. - 220 n. l.). Protože konfuciánské horní vrstvě a jejím státním úředníkům nemohl nikdo legálně oponovat, bylo každé takové jednání považováno za kriminální a nespokojenci, utlačovaní a vykořisťovaní mohli působit jen z podzemí, z ilegality.

Miroslav Němec: Historie vzniku čínských zločineckých gangů a mafií
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Ilustrační foto - čínské gangy

Nejznámější tehdy byla zvláště ,,Společnost tří v jednom" (Sanhe-Hui), která byla také nazývána ,,Trojspolek" nebo ,,Triade". V tajném znaku měla trojúhelník symbolizující základní síly čínského kosmu: nebe, zemi a člověka.

Tajnými společnostmi byly i ,,velké rodiny", v jejichž čele stál tzv. ,,velký bratr" (Daih-Lo). Členem se stal ten, kdo byl přijat do bratrství rituálním aktem; ten spočíval v krevní přísaze, která obsahovala 36 závazků. Struktura klasické čínské triády je podle údajů americké FBI uplatňována od vzniku čínských triád až do konce 80. let dvacátého století. Počátkem 90. let dvacátého století se tato struktura zjednodušuje a přechází na strukturu moderní. FBI odhalila, že klasické čínské triády mají řídící vliv i na podřízené gangy (tzv. Subordinate Gangs) sdružující čínské a vietnamské zločince. Tyto podřízené čínské a vietnamské gangy jsou klasickými triádami využívány při nelegální činnosti s vysokým ziskem a vysokým rizikem. FBI rovněž potvrzuje spojení těchto čínských a vietnamských pouličních gangů s vlivnými čínskými TONGS. Čínské TONGS (Chinese Tongs) jsou obchodní organizace, které mají pobočky v hlavních městech významných zemí, kde působí triády, včetně USA. Jejich členové nepocházejí ze zločineckého prostředí, ale někteří jsou spojeni s organizovaným zločinem.

Cílem tajných spolků v Číně byl nejen boj proti mandžuské dynastii, nýbrž i proti evropské koloniální nadvládě, např. proti Britům a Francouzům v tzv. opiových válkách (1836 -- 1842 a 1856 -- 1860). Čína musela uznat legalizaci až do té doby zakázaného opia, křesťanské duchovní misionáře a ,,navždy" se vzdát ostrova Hongkongu. Země byla zbídačována, množil se proletariát a miliony lidí propadly opiu. Nenávist k cizincům přerostla v letech 1889 -- 1891 v tzv. Boxerské povstání, jež bylo potlačeno trestní expedicí pod německým velením.

V roce 1911 odstoupil poslední císař mandžuské dynastie a tím zanikl staletý cíl tajných společenství, tj. napomoci han-čínské dynastii Ming opět se ujmout trůnu. Příliš dezolátní stav Číny, jež byla více či méně rozdělena na Sever a Jih, měl za následek desetiletí trvající občanskou válku. Během válečného vření se politicky orientované tajné spolky změnily v bandy lupičů a pirátů. Např. šanghajské gangy se zabývaly obchodem s otroky, únosy, vydíráním, hazardními hrami, obchodem se zbraněmi a vymáháním peněz za ochranu. Ve dvacátých letech převzaly též obchod s opiem. Utečenci, špioni, kriminální podsvětí a vůdci tajných band se etablovali v Hongkongu.

V roce 1947 byl generál Kuomintangu Kot Sin Wong pověřen, aby reorganizoval roztříštěnou frakci tzv. Druhé lóže v provincii Kwantung a nasadil ji jako prapor proti Maoce-tungovým komunistům. Po vítězství komunistů v roce 1949 se vojáci Kuomintangu (včetně bratrů z lóže) stáhli na ostrov Formozu (Tchaj-wan). V Hongkongu operovaly mocné tajné spolky (např. spolek ,,14 K"), které se vyvinuly z kwantungské Druhé lóže. K boji proti Maově ,,rudé říši" získaly potřebné peníze organizovaným zločinem. Později se spolek ,,14 K" dostal do nejostřejší války band v historii Hongkongu s jinými místními triádami. Z této války vyšly vítězně tři tajné organizace: triáda ,,Sun Yee On" (dnes cca 30 000 členů), ,,Wo Sing Wo" (dnes 25 000 členů) a ,,14 K" (dnes 20 000 členů). Rozdělily si mezi sebou okruhy trestné činnosti: vymáhání peněz za ochranu, ilegální hazardní hry a z toho plynoucí obchod s kreditem (Loan sharking), prostituci a obchod s drogami. V dalších letech se organizace ,,14 K" specializovala na drogy, zejména heroin, a to i mimo Asii, např. v New Yorku, Velké Británii (Soho v Londýně) a v Holandsku (China Town).

FBI uvádí, že kromě moderně organizovaných čínských triád a podřízených čínských a vietnamských gangů pouličního charakteru existují i nezávislé gangy (tzv. Non-Aligned Gangs), které nemají žádné spojení s triádami ani s asociací v čínské čtvrti.

Největší metropolí zločinu na světě je podle FBI právě Hongkong. V roce 1843 se stal britskou kolonií a po rozpadu čínského císařství se proměnil v milionovou metropoli. Dnes má 5,7 milionu obyvatel, z toho 98 % Číňanů. Sídlí v něm cca 50 triád s 80 000 - 100 000 (resp. až 300 000) členy a je důležitým světovým finančním střediskem. Nachází se zde 30 000 - 100 000 milionářů, mezi nimi bezpočet vůdců triád a jejich vysoce postavených členů. Triády již překročily klasické okruhy trestné činnosti, neboť kontrolují i věznice, ovládají části obchodního světa, sociální výstavbu bytů a dosahují úspěchů ve vysokém finančnictví. V roce 1997 byl Hongkong vrácen Číně, ovšem získal postavení ,,zvláštního správního regionu", tj. kapitalistický systém a dosavadní způsob života má zůstat zachován dalších 52 let. V roce 1999 dostala Čína zpět portugalské Macao (0,45 mil. obyvatel) a v dalších letech má postupně získat i Tchaj-wan (20,2 milionu obyvatel). Lze očekávat, že počátkem třetího tisíciletí se statisíce Číňanů vystěhují z těchto míst před čínským komunistickým režimem, a s nimi i bezpočet členů triád.

Vystěhovalectví Číňanů je vůbec celosvětovým problémem, neboť Čínu s vystěhovalci opouštějí i tajné spolky. První vystěhovalecká vlna zachvátila Čínu od poloviny 19. století. V letech 1850 -- 1900 opustily Čínu statisíce lidí, kteří emigrovali do Indočíny, Indonésie a i Malajsie, ale též do Severní Ameriky, západní Evropy a Austrálie. V zámořských koloniích zahraničních Číňanů vznikly početné lóže odvozením od jihočínského systému triád. Ty však již ztratily svůj původní patriotický, náboženský, či sociálně revoluční charakter, vytvořily frakce, které jsou vysoce organizovanými gangsterskými bandami a jsou si navzájem tvrdými rivaly. Znalci dálně východní organizované kriminality se domnívají, že asi 1 % zahraničních Číňanů je organizováno v tajných spolcích. Počátkem padesátých let minulého století žilo v cizině 12 milionů Číňanů, počátkem sedmdesátých let téměř 22 milionů a počátkem devadesátých let 30 -- 35 milionů, zejména na Tchaj-wanu, v Hongkongu a Macau. Pět až deset milionů Číňanů žije v jiných asijských zemích a dále v Austrálii, Africe, Evropě a Americe. Všude mají své tajné spolky zabývající se organizovaným zločinem.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Korespondenční volba

Jak se bude prosím kontrolovat platnost dokladů (OP, pas a pod.) při korespondenční volbě ? Děkuji za info. Tůmová

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Přituhuje

11:34 Jiří Weigl: Přituhuje

Denní glosa Jiřího Weigla