Miroslav Pavel: Brexit s otazníkem

26.02.2019 21:35

Datum 29. března se nezadržitelně blíží a zatím nic nenasvědčuje tomu, že horečná jednání britské premiérky Mayové zabrání tzv. neřízenému brexitu. Nepodařilo se především vyřešit takzvaný irský problém.

Miroslav Pavel: Brexit s otazníkem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Westminster bridge v Londýně

Pokud dojde k brexitu, povede jedna z vnějších hranic Evropské unie přes irský ostrov. Irská republika zůstává v unii a Severní Irsko, jako součást Velké Británie, by částí EU přestala být. To může být větší složitost, než se třeba na první pohled zdá. Ještě jsou v dobré paměti krvavé střety mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku a působení Irské republikánské armády, které se podařilo komplikovaným vyjednáváním dostat do klidového stavu. Mimo jiné i proto, že v rámci Evropské unie vlastně hranice na irském ostrově prakticky zmizela.

O co se nyní jedná? Při dosavadních jednáních se Velká Británie a EU dohodly, na přechodném období – nejpozději do konce roku 2020, by Velká Británie prozatím zůstala v celní unii a byla by tak součástí vnitřního trhu EU. Doba do konce roku 2020 by byla využita k dohodnutí a podpisu smlouvy o zóně volného obchodu. Tím by odpadlo riziko tvrdé hranice i mezi oběma částmi irského ostrova.

Kdyby se do konce roku 2020 novou dohodu uzavřít nepodařilo, vstoupil by v činnost nouzový mechanismus, takzvaný backstop, který by Británii udržel v celní unii s EU, než se podaří najít trvalé řešení. Tuto variantu se ale zatím premiérce Mayové nepodařilo prosadit pro odpor parlamentu. Zejména těch zastánců brexitu, kteří argumentují tím, že pak by Británie nemohla uzavírat svoje vlastní dohody o bezcelních zónách a musela by se nadále držet zákonů EU.

Výsledek je zatím v nedohlednu, protože v Bruselu nejsou příliš nakloněni dalšímu jednání o případném nouzovém mechanismu. Důvod je poměrně srozumitelný: Pokud by se Británie nemusela držet standardů EU a současně by přes její hranice, včetně Severního Irska, proudilo do EU nekontrolovaně zboží, bylo by to pro ostatní země EU jednoznačně nevýhodné.

Příští dny tedy budou v tomto směru velmi zajímavé. Doufejme, že česká vláda má připravenu variantu pro tvrdý brexit.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinamiPublikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Martin Baxa byl položen dotaz

Užitečnost veřejnoprávních médií

Kde jste přišel na to, že většina společnosti považuje veřejnoprávní média za užitečná a souhlasí s platbami za ně? Dle mého názoru je to lež. Neznám jediného člověka ve svém okolí (stovky lidí), který by s vaším názorem souhlasil. Kdyby se udělalo referendum zda platit, či ne, koncesionářské poplat...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Velmi pochybné daňové návrhy

15:49 Jiří Weigl: Velmi pochybné daňové návrhy

Pondělní glosa Jiřího Weigla