A ještě překvapenější byl, když mu Babiš řekl, že chce vstoupit do politiky a co by mu poradil. Byl to dlouhý rozhovor a závěr – tedy z jeho strany – byl jednoznačný: Proč to, proboha, chcete udělat? Zničíte si život, média a ostatní politici se budou hrabat ve vašem podnikání a životě, přijdete o soukromí. Stojí vám to za to? Andrej Babiš zjevně neposlechl a mého známého dodnes trápí otázka, proč vlastně do té politiky šel. A mne ostatně také. A tak jsem ji položil několika lidem, o nichž jsem si myslel, že by mohli mít zajímavý názor. Odpovědi posuďte sami!

Právník
Aleš Rozehnal

Od okamžiku, kdy se Andrej Babiš zmocnil Agrofertu, neměl v podnikání partnery. Měl buď podřízené, od kterých vyžadoval absolutní poslušnost, nebo nepřátele. Jeho krátkodobá partnerství byla vždy pouze nedlouhou mezifází vynuceného převzetí konkurence, které mělo vždy téměř stejný scénář. Zpočátku sehrál roli zachránce a rovnocenného partnera svých předchozích soutěžitelů, aby je obratem nemilosrdně zlikvidoval.

Vzhledem ke stylu a rozsahu svého podnikání však byli jeho spoluhráči i politici. K nim však nemohl přistupovat jako k nepřátelům, protože je potřeboval, a nepodařilo se mu ani všechny si podřídit. Často tedy s nimi musel jednat jako s rovnocennými partnery. To muselo být pro Andreje Babiše bolestné ze tří důvodů.

První z nich je ten, že je nezřídka převyšoval intelektem a pílí, aniž by se však tato superiorita projevila v jeho vyjednávací pozici. Druhým důvodem bylo, že za 15 let systému samoděržaví, které v Agrofertu uplatňoval, odvykl jinému způsobu komunikace než poslušnosti jeho vůli. Konečně třetím důvodem je, že Andrej Babiš světem politiky pohrdal, protože politici podle něj měli příliš moci, kterou si nezískali podnikáním, ale vysedáváním na stranických schůzích a sáním korporátních struků skutečných tvůrců hodnot.

Vzhledem k očividným úspěchům jeho podnikání mu tak nezbývalo nic jiného, než aby do holdingu Agrofert začlenil další firmu, tentokrát s názvem Česká republika. Andrej Babiš je zcela jistě přesvědčen, že jeho politické aktivity jsou sice prospěšné jednak pro něj a jeho společnosti, ale že jsou zároveň prospěšné i pro stát. Je přesvědčen, že pokud se občané podřídí jeho vůli tak, jak to učinili jeho podřízení v podnikání, dosáhne Česká republika stejných úspěchů jako Agrofert.