Tento ročník a jeho dozvuky však odhalily, možná nechtíc, nebezpečí, které číhá pod zdánlivě uhlazenou tváří parlamentních a zvláště vládních politických stran. V době, kdy je místopředsedou vlády (ANO) nomenklaturní kádr strany, která dříve za svého úhlavního nepřítele považovala každou rockovou kapelu a nechala ji sledovat tajnou policií, se ozývají jeho souvěrci i z ČSSD. Jakýsi poslanec, který možná díky tomuto svému vystoupení vejde do dějin, prohlásil, že by měla být zakázána kapela Ortel, nebo by měla být vyloučena ze soutěže anebo nejlépe by měla být zrušena celá anketa.

Lidé svým přímým hlasováním vyjádřili názor. Kdyby hlasovali třeba pro zrepovanou podobu kázání muezína z minaretu, tak by bylo naprosté ticho. Že však hlasovali pro hudební vyjádření, a trefné, svého názoru a svých obav, spustil se multikulti povyk. Falešný až hrůza. Je snad prohlášení vládního poslance (ČSSD) výzvou k zavedení cenzury dokonce i v hudbě? Máme se snad obávat, že vládní strany ve snaze potlačit jiné než oficiálně uznané názory budou pronásledovat každého, kdo se vyjádří neschváleným obsahem nebo formou?