Podstatou otevřeného dopisu byl apel na zrušení schůzky či alespoň svolání tiskové konference, kde by novináři měli šanci položit otázky napřímo Karimovovi. Na tyto výzvy prezident Zeman nijak nereagoval.
Mrzí nás, že pan prezident ve své odpovědi zcela utekl od hlavního tématu. Uzbekistán patří podle organizace Freedom House k nejhorším diktaturám na světě a snaží se využít mezinárodní kontakty pro vlastní legitimizaci. Neumím si představit, jak vyvážit negativní dopad téhle oficiální návštěvy na zavřené disidenty, rodiny zavražděných v Andižanu a další lidi na místě,” řekl Rostislav Valvoda, vedoucí východoevropských programů Člověka v tísni.
Mezinárodní organizace dlouhodobě upozorňují na věznění politických oponentů a novinářů, na systematické mučení včetně znásilňování a ponořování obětí do vařící vody nebo na nevyšetřený případ stovek povražděných demonstrantů v Andižanu.
Odpověď českého prezidenta se dotkla organizací a uzbeckých disidentů, které diktátorský charakter režimu dlouhodobě upozorňují. „Prezidentova odpověď mě šokovala. Jak může prezident členského státu EU a říci, že tyto organizace dříve neprotestovaly? Tím se přece zabývají celá léta – vyjadřovaly se proti jiným návštěvám, proti politice USA ve Střední Asii, proti tomu všemu. Buď to Zeman neví, nebo nečetl seznam více než 30 organizací včetně bývalých politických vězňů a obětí mučení, kteří podepsali původní dopis,“ řekl Andrew Stroehlein z nevládní organizace Human Rights Watch.
Signatáři dopisu v odpovědi prezidentu Zemanovi zdůraznili, že Karimov není standardním politikem, který by se běžně setkával se zástupci jiných zemí či organizací. „Návštěva prezidenta Karimova v Bruselu v lednu 2011 se uskutečnila na pozvání NATO, nikoliv EU. Většina vrcholných představitelů včetně předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, vysoké představitelky Evropské Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové, belgického krále či ministra zahraničí se s ním navíc odmítla setkat. S Karimovem se sešel předseda Evropské komise José Manuel Barroso, ale proti tomuto setkání hlasitě a důrazně protestovala většina organizací podepsaných pod dnešním otevřeným dopisem,“ píší v odpovědi prezidentu nevládní organizace.
Pozvání uzbeckého prezidenta je podle nich plně v pravomoci současného prezidenta. „Václav Klaus navštívil Taškent v roce 2004, tedy ještě před masakrem ve městě Andižanu v květnu 2005. Po této události se dramaticky změnily vztahy mezi vládnoucím režimem v Uzbekistánu a mezinárodní komunitou, zejména pak vztahy s EU. Česká republika spolu s dalšími členskými státy na uzbeckou vládu uvalila sankce,“ píší v odpovědi na krátký prezidentův otevřený dopis. Toto formální reciproční pozvání pak podle nich není důvodem, aby prezident odmítl vysvětlit důvody, které ho vedou k legitimizaci uzbeckého režimu.
V případě, že prezident Zeman Islama Karimova přijme, vyzývají ho organizace k uspořádání společné tiskové konference, kde by novináři mohli položit oběma prezidentům svoje dotazy. „Dáte tím prezidentu Karimovi a především pak milionům uzbeckých občanů najevo, v čem spočívá rozdíl mezi autoritářskými režimy a otevřenými demokratickými společnostmi,“ napsaly organizace prezidentu Zemanovi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
