První, co by mělo upoutat naši pozornost je to, že analogické útoky v hned několika německých velkoměstech nemohly být dílem náhody. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas je přesvědčen, že tyto útoky byly koordinovány.

Jedna ze svědkyň popisuje události v Kolíně takto: „Viděla jsem tři elegantně oblečené muže, kteří rozdávali instrukce. Přicházela k nim skupina tří-čtyř mužů, kteří dostávali instrukce a byli pak posláni do davu. Pak se objeví další skupina čtyř-pěti mužů, gestikulují do různých stran a pak je zase posílají zpátky.“ Lze pochybovat o tom, že sexuální násilníci potřebují instrukce, jak správně osahávat své oběti. Kromě toho podobné události ve Finsku a Švédsku mohou nasvědčovat o velice rozsáhlé akci. Pokud se jedná o organizovaný plán, tak je nutné si položit otázku, kdo je organizátorem a jaké cíle si před sebou stavěl.

Znepokojivý vývoj bezpečnostní situace na evropském kontinentě a růst teroristické aktivity v posledních dvou letech mohou nasvědčovat o tom, že radikální islamisté působící pod hlavičkou Islámského státu mohli stát i za těmito útoky. Začátkem ledna 2015 radikálové napadli redakci Charliea židovský obchod. V srpnu byl spáchán útok v rychlostním vlaku jedoucím z Amsterdamu do Paříže a v listopadu téhož roku pak teroristé opět útočili ve francouzském hlavním městě. Většinu pachatelů spojuje návštěva blízkovýchodních zemí a kontakty na „náborové důstojníky“ Islámského státu.

To znamená, že se IS a al-Kájdě podařilo v Evropě vytvořit dobře organizovanou agenturní síť, která je schopna páchat teroristické útoky ve stylu Bombaje. Svědkové, kteří pobývali v zajetí u islamistů v Sýrii, mluví o tom, že islamisté cíleně lákají obyvatele západních států na džihád do Sýrie, aby získali bojové zkušenosti, které by pak uplatnili u sebe doma. Ostatně ještě Usáma bin Ládin, k jehož odkazu se Islámský stát i přes rozepře s al-Kájdou hlásí, ještě za svého života chtěl přenést guerillovou válku do západních měst.