Nejen to: také sestava místopředsedů je uspořádána přesně podle Sobotkových představ, byť statutární místopředseda Milan Chovanec získal svůj post až ve druhém kole volby.

Podle mínění přímých účastníků byl sjezd klidný a nekonfliktní. Proti dřívějším sjezdům to byla spíše výjimka. Například v roce 1999 jednali delegáti v první den sjezdu na pražském Výstavišti dlouho přes půlnoc a druhý den končili až navečer. Tehdy ovšem průběh sjezdu ovlivnila občanská válka v Jugoslávii a bouřlivá diskuse ohledně bombardování Bělehradu letadly NATO.

Tentokrát si aparát Lidového domu dal záležet s důkladnou organizační přípravou. Všechny sjezdové dokumenty byly precizně zpracovány a delegáti je dostali předem v písemné podobě. V diskusi samozřejmě zazněly i kritické připomínky. Aktualizované stanovy i sjezdová rezoluce však byly přijaty výraznou většinou. Závěrečná tisková konference tak mohla proběhnout druhý den sjezdu už krátce po poledni.

Bonmot Miloše Zemana: nepřítel – úhlavní nepřítel – koaliční partner

Sjezdová rezoluce pod záhlavím Fungující a spravedlivý sociální stát je členěna na kapitoly Hospodářský růst, Sociální soudržnost a Bezpečná budoucnost. Byť se Sobotka, Chovanec i další řečníci důrazně vymezili zejména vůči Andreji Babišovi (Chovanec: „Pane Babiši, my se vás nebojíme!“), vybízí rezoluce k dalšímu koaličnímu vládnutí.