Přemýšlel jsem jednou o tom, co je to politika. Mou odpovědí je vize. Každý politik by měl mít svou vizi toho, jak spravovat daný resort, oblast či problematiku. Politika přeci není sport, není třeba vlajek a zástav.
Politika není ani trh, na kterém by se mělo rozdávat jídlo či kytice. Politika je struktura, správa věcí, filozofie. Býti politikem, dle mého, znamená mít poslání a vizi. Podívejme se tedy nyní na onu vizi přímo v ulicích.
Běžný občan má možnost seznámit se s programem kandidátů mnoha způsoby. Skrze televizi, noviny, internet či přímo v terénu během takzvaných kontaktních kampaní. Záleží tedy na obsahu, jenž do volební mašinerie daný politik přináší.
Rozum by kázal, že se kandidáti budou snažit voliče o svých záměrech co nejlépe, nejsrozumitelněji a detailně informovat. Domnívám se totiž, že stejně, jako je automobil, tedy forma, bez svého motoru, tedy obsahu, nepojízdný, tak ani kandidát, tedy forma, nemůže být bez své relevantní vize, tedy obsahu, příliš úspěšný.
Občan by se o kandidátech mohl důsledně informovat. Proč by to však dělal? Kandidáti nám své plány sdělují sami. Vyženeme pouliční živly, pryč s bezdomovci, proti píchání na ulici, ulice bez psí stolice.
Toť jen část z celé řady hesel, jež rázně deklarují slib vypořádat se s tím či oním problémem. Společným jmenovatelem mnoha zmíněných předvolebních hesel bylo letos zacílení na osoby bez přístřeší, narkomany a podobně rizikové jedince.
Jaká řešení se za hesly ve skutečnosti skrývají? Odsun? Odvoz? Nebo snad likvidace? Jak to političtí kandidáti opravdu myslí, proč si za svůj cíl berou mnohdy bezbranné jedince, kteří se nemohou spoléhat na pomoc nikoho jiného než státu nebo města?
Při dotázání kandidátů, kteří si podobná hesla nadepsali pod své obří vyretušované podobizny miliusů, pak ti samí lidé svá slova mírní, snaží se je vysvětlit, někteří je pak pro jistotu zcela stáhnou a nahradí jinými.
Jak si má volič toto počínání vysvětlit? Snaží se snad kandidát zjistit, co je naše společnost schopna snést? Ukazuje snad svou sílu, chytrost? Nebo se jedná jen o tupost a fakt, že jedinec ve své podstatě nemá co nabídnout?
Rád bych věděl, kolik z těchto kandidátů kdy ve skutečnosti šlo mezi lidi bez přístřeší, aby s nimi o jejich problémech pohovořili. Z čeho vycházeli při úsudku, jehož výsledkem je nejlepší řešení spočívající v odsunu, vyhnání či uklizení ohrožených osob.
Kolik z nich kdy pohlédlo na město očima lidí bez přístřeší? Ať zavítají na prohlídky Prahou s průvodci bez domova, kteří jim ukážou, jací jsou to lidé a že jsou to lidé, a ne věci, kterých se můžou zbavit či je uklidit.
Stačí je jen vyslechnout, pochopit a zamyslet se společně s nimi. Mnozí mají co nabídnout, jsou vzdělaní a chtějí být k užitku. Ať už si za svou situaci mohou či nemohou sami, jsme lidé a lidmi jsme od toho, abychom svým bližním nabídli pomoc.
Pokud tato nestačí nebo není možná, stále žijeme ve státech a městech, ne v pustině jako zvěř. Ze všech těch proklamovaných odsunů a vyčištění města mám pocit, jako by kandidáti, kteří podobné pojmenování zvolili, považovali sami sebe či společnost, ve které se pohybují, za něco privilegovaného, za něco správného, co se nachází někde nad, a jež má z podstaty dobra právo rozhodovat.
Jako by ve společnosti mezi lidmi neexistovala rovnost, ale rozdělení, které říká, jací lidé mají právo město obývat, tedy právo žít, a jací nikoli. Jakoby lidé, kteří se v životě nedokázali sami popasovat se všemi jeho nástrahami a v určitém okamžiku selhali, již neměli právo dál žít ve společnosti takzvaných normálních.
Letošní komunální volby a kampaň, která je provázela, nezklamaly. Jednotliví kandidáti společně se svými stranami přišli s opravdu, ale opravdu hlubokými myšlenkami, prostřednictvím kterých se snažili upoutávat pozornost potenciálních voličů.
Politická kampaň, to je hra a soutěž o voliče. Volič by si mezi kandidáty měl vybrat svého ideálního zástupce, s jehož názory se ztotožňuje.
Zamýšlím se a jsem otráven z toho, jakou povrchnost kandidáti při své prezentaci volí, k jak agresivním a bezobsažným heslům se ubírají, jak jsou ztraceni v honbě za mocí. Jak upřednostňují formu před obsahem.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
