Který sice znamenal pád obecně nemilované vlády a hlavně mířil na vlivné kmotry, ale pak uvízl na mělčině nedostatku důkazů, což podle těchto hlasů bylo předem zřejmé.
Někteří novináři byli dokonce náchylní se domýšlet, že olomoucké zastupitelství sehrálo roli příslovečného užitečného idiota pro jakousi záhadnou skupinu, jíž šlo výhradně o mocenský zvrat.
Druhý okruh publicistů návladním a protikorupční policii v podstatě drží palce, ale jak plyne čas, začíná být chtěj nechtěj skeptický, a zaskočil jej nadto výklad poslanecké imunity Nejvyšším soudem.
Přesto však doufá, že Ivo Ištván a jeho podřízení nejen konali ve správném duchu, ale nakonec se přece jen něčeho hmatatelného doberou. A že je tedy třeba trpělivě vyčkávat.
A vypadá to, že do jisté míry mají oba tábory v lecčems pravdu. Což se ale může ve finále, dočkáme-li se ho vůbec, radikálně otočit na kteroukoli stranu.
Média střídmě něco z průběhu šetření zveřejní – když policie někoho vyslýchá, provádí další prohlídky a podobně. A tu a tam vypadne další krůpěj z odposlechů, neznámo ovšem z jakých zdrojů. Dost možná tak sami státní zástupci udržují občany v pocitu, že věci nadále běží stejným směrem.
V srpnu to kupříkladu byla informace, podle níž si Roman Janoušek údajně nechat vyvážet značnou hotovost do bezpečnostní schránky v Londýně. Před pár dny jsme se zas dozvěděli, že si Janě Nagyové, nyní Nečasové postěžoval tehdejší ministr spravedlnosti Blažek na to, co všechno v závěrečné fázi přibylo do Klausovy známé amnestie.
A nejčerstvější zpráva Lidových novin hovoří o policejních prohlídkách v přímořských sídlech Janouška a Iva Rittiga. Co ale tamní detektivové u Zadaru a v Monaku měli hledat a co případně nalezli, zůstává tajemstvím. Tomu se jistě nelze divit, stejně jako skeptickým komentářům advokátů obou pánů podnikatelů. Kteří nepochybně vědí své.
My můžeme už skoro rok a půl od velikého zatýkání pouze hádat, v jaké fázi se vyšetřovatelé nacházejí a jak daleko jsou od dalšího kroku, jenž by už měl mířit k soudu. A ten pak bude muset také žaloby shledat zralé k procesům.
Momentálně to spíš vyhlíží na ještě poměrně dlouhý čas. Rozmotat tak komplikované, vzájemně provázané případy, v nichž figurují lidé, kteří se za léta činnosti za hranou zákona naučili obstojně zametat stopy a udržovali přátelsko-obchodní vztahy s osobami vysoko postavenými v justici, může být práce takřka sisyfovská.
Řecké bohy rozhněvavší mytologický král Sysifos dostal ovšem v podsvětí úkol nesplnitelný, pozemští státní zástupci by přece jen mohli se svým balvanem dosáhnout vrcholu kopce. Množná z něj kusy po cestě odpadnou a zmizí do zapomnění. Ale i tak by to byl úspěch pro českou společnost povzbuzující.
Už teď je zřejmé, že i když jsou postavy případů kolem paní Nagyové-Nečasové na svobodě a stále disponují pohádkovým bohatstvím, pokračovat v dosavadní činnosti buď nemohou vůbec, anebo jen s obrovskými obtížemi. A o politickém krytí, na něž byli zvyklí, si mohou nechat zdát.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: rozhlas.cz
