Ivo Strejček: Naše národní zájmy v době válečných nejistot

19.03.2026 9:44 | Glosa
autor: PV

Přestože americký prezident Donald Trump tvrdí, že „Írán je totálně poražen“, či „zdecimovali jsme celou jejich říši“, zdá se mi na místě položit si otázku jinou: Jsou v poslední době vůbec ještě USA a Izrael těmi, kdo na Blízkém východě určují vývoj tamní války, ač neustále vidíme jejich drtivé letecké údery? Nejsou obě tyto země už jen ve vleku událostí, které v Íránu samy rozpoutaly?

Ivo Strejček: Naše národní zájmy v době válečných nejistot
Foto: XTV
Popisek: Ivo Strejček

Válečná past, ve které zřejmě USA – a s ním kus světa od Japonska, Číny a Indie až po celý Západ – uvízly, se jmenuje Hormuzský průliv. Americké a izraelské nálety na íránské cíle trvají, ale Írán na ně efektivně odpovídá bombardováním ropných rafinérií i blokádou ropných tankerů, kterým neumožňuje proplout Hormuzskou úžinou. Je to účinná taktika. Panika a strach v Evropě i Americe, které íránská blokáda způsobuje, stačí k tomu, aby Teherán mohl ústy svých vůdců sebevědomě prohlašovat: „Rozhodnutí o dalším vývoji bude přijato v Teheránu, ne ve Washingtonu nebo Tel Avivu“.

Uvolnit Hormuzský průliv je pro Američany strategickým úkolem dneška. Už jím není změna íránského režimu, už se téměř nemluví o zničení íránského jaderného programu. Kdo dnes ovládá Hormuz, určuje dynamiku vývoje a rozhoduje o výsledku války. Bez rychlého vyklouznutí z „hormuzské pasti“ nebude Trump moci ohlásit vítězství.

Uzavření strategického průlivu způsobuje v západních metropolích strach z prudkého růstu cen ropy. Obávejme se ale důsledků vážnějších. Historický příklad tu máme: ropný šok způsobený válkou Jom Kippur v roce 1973 by byl sice vážnou ale fakticky jen dílčí hospodářskou epizodou, kdyby se jeho důsledky nezřetězily v hluboké a rozsáhlé politické a společenské změny v celé západní společnosti. Íránci, navzdory neustálému Trumpovu ujišťování, „že už byl Írán téměř zničen“, si tuto lekci patrně uvědomují a obratně proto udeřili na nejcitlivější strunu západních obav. Neochota a odpor západních spojenců připojit se k Trumpově výzvě pomoci Američanům prolomit blokádu Hormuzu a zajistit bezpečný transfer ropy mimo Perský záliv, jsou tomu důkazem. Merz, Meloniová ani Macron nechtějí ve svých zemích nést politické důsledky za akci, o které nerozhodovali a na jejímž plánování se nepodíleli. Je proto pochopitelné, že nechtějí sdílet s Američany ohromná rizika hormuzské operace, která je výhradně důsledkem izraelsko – americké války s Íránem.

Souběžně s neradostnými zprávami z Blízkého východu se dozvídáme, že Ukrajina ústy prezidenta Zelenského nabízí arabským státům prodej vlastní vojenské techniky a služby svých nejlepších dronových operátorů. To je po létech propagandy o válce na Ukrajině novinkou. Už tyto zbraně a tito muži nejsou na východě Ukrajiny v konfliktu s Ruskem potřeba? Ukrajincům se daří Rusy ze svého území vytlačovat a Kyjev si proto může dovolit vyvážet zbraně a nabízet své vojáky? Co se tam doopravdy děje? Jak tomu všemu máme rozumět, že ne už mezi řádky ale otevřeně se dozvídáme, že se z Ukrajiny stává světový vývozce některých zbraní i vojenských instruktorů? Lze se při tom nevyhnout vtíravým otázkám, kdože to všechno Ukrajině zaplatil a ochotně platí dál?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Andrej Babiš byl položen dotaz

Babiš

A jak za vaší vlády zbohatl Agrofert?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rudolf Mládek: Potřebujeme revoluci v odpovědnosti. Od státu i od úředníka

11:17 Rudolf Mládek: Potřebujeme revoluci v odpovědnosti. Od státu i od úředníka

Je chvályhodné, že nový stavební zákon vtiskl institutu plánovacích smluv jasnější pravidla.