Konkrétně dědička Dělnické strany, roku 2010 z rozhodnutí soudu rozpuštěné Nejvyšším správním soudem (neuspěla pak ve stížnostech ani u soudu Ústavního a u Evropského soudu pro lidská práva), tedy Dělnická strana sociální spravedlnosti, získala toliko tři mandáty v Duchcově, a dva ve Větřní na Českokrumlovsku. Což jistě není mnoho.

„Dělníci“ sice postavili kandidátky jen tam, kde tušili úspěch. Na severu Čech se také snažili, kampaň měli viditelnou i s čitelně protiromskými hesly.

Zřejmě ale řadoví občané už tuší, že recepty na řešení složitých místních otázek tento subjekt nemá. Ale na detailnější expertní rozbor propadu Dělnické strany sociální spravedlnosti si budeme muset počkat.

Spokojme se tedy jen s konstatováním, že ačkoliv se situace na Šluknovsku a jinde nijak výrazně nezlepšila, lidé v Ústeckém kraji věří především místním nezávislým politikům, kteří tu získali přibližně jednou tolik křesel, co veškeré parlamentní strany.