Připomeňme, že Tymošenková byla za různé delikty stíhána už v minulosti (obvinění z padělání dokumentů, daňové úniky, uplácení činitelů ruského ministerstva obrany v polovině devadesátých let, machinace s emisními povolenkami, nevýhodný nákup sanitek, jímž připravila stát o více než šest milionů eur atd.). Je obviněna i z nájemné vraždy poslance.

Právě propuštěním Tymošenkové z vězení podmiňují vrcholní unijní státníci asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií, která má být podepsána na listopadovém summitu ve Vilniusu. Brusel tak Kyjevu vzkazuje: „Jestliže nepropustíte naši kamarádku, která kradla, uplácela a škodila vlastní zemi, zapomeňte na dohodu o přidružení a výhody z toho plynoucí“. To je pěkná vizitka toho, jak si lídři EU představují spravedlnost a právní stát. Je s podivem, že prezident Janukovyč – často předpojatě označovaný za „proruského“ politika – nedá přednost vstupu do Eurasijského svazu tvořeného Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, který ho nevydírá takovými dehonestujícími podmínkami.

Julija Tymošenková je typickým falešným produktem západních mainstreamových médií stejně jako skupina Pussy Riot nebo dalajláma. Z političky, která nepochybně poškodila vlastní stát a zneužila svou moc, vytvořili novináři neposkvrněnou mučednici Janukovyčova „autoritářského režimu“, jež se takto zbavuje svých politických oponentů. Západ automaticky přijal za svou její argumentaci, že je obětí politického procesu a zcela pomíjí kriminální delikty, jichž se dopustila. Český prezident se k ostatním unijním představitelům připojil a na setkání s ukrajinskou hlavou státu se za propuštění opoziční političky přimluvil. Domnívám se, že Miloš Zeman by se naopak měl na Ukrajině inspirovat tamní hmotnou a trestně-právní odpovědností politiků a pomoci ji prosadit i u nás.