Důchodce z jiné země EU, který bude mít bydliště v ČR, má na základě evropské legislativy nárok na plnou zdravotní péči v obou zemích, přičemž zůstává zdravotně pojištěn v zemi svého původu. To vše ovšem za podmínky, že v ČR nepobírá zdejší důchod ani zde není výdělečně činný. V případě, že by mu plynul i nějaký český důchod, musel by si určit, ve které z uvedených zemí má tzv. těžiště svých zájmů a tedy i skutečné bydliště. V té zemi pak bude i zdravotně pojištěn. Tato situace by vyžadovala projednání s příslušnou institucí sociálního zabezpečení v zemi původu.

Hlavní zásadou platnou v zemích EU totiž je to, že příslušnost k právním předpisům jednoho státu se týká celé oblasti sociálního zabezpečení. Není možné, aby v jednom státě byl člověk pojištěn důchodově a v jiném byl pojištěn v rámci tamního systému veřejného zdravotního pojištění. Proto je důchodce žijící střídavě ve dvou zemích EU zdravotně pojištěn v té zemi, odkud pobírá důchod – švédský důchodce pobývající v ČR zůstává účastníkem švédského systému zdravotního pojištění, zdravotní péči, která by mu byla v ČR poskytnuta, zaplatí výpomocně česká zdravotní pojišťovna, kterou si zde vybere, a náklady přeúčtuje jeho švédské pojišťovně.