Paul Craig Roberts: Washington chce zánik Ruska

06.05.2014 18:49

Takto natvrdo uvádí svůj článek na svém serveru náměstek miistra financí v někdejší Reaganově vládě a současně i hlavní Reaganův poradce Paul Craig Roberts, patřící dnes k nejuznávanějším americkým ekonomům a současně i kritikům americké probíhající politiky - zvláště pak na Ukrajině.

Paul Craig Roberts: Washington chce zánik Ruska
Foto: 123RF.com
Popisek: Americký Kongres
reklama

To, co Washington zásadně nechce, je uklidnění či vyřešení krize na Ukrajině. Bez ohledu na to, že nevyšel jeho nejoptimističtější záměr zmocnit se po Majdanu jak celého území Ukrajiny, tak i ruské námořní základny v Černém moři, vidí i tak ukrajinskou partii jako skvěle rozehranou, v níž ruské možnosti jsou všechny špatné, zatímco ty jeho nad očekávání.

Vždyť jak může Rusko současnou situaci na Ukrajině řešit? Buď se v zájmu ochrany svých krajanů v oblastech východní a jižní Ukrajiny, patřících dříve Rusku a připojených k Ukrajině až ve dvacátém století, rozhodne pro vojenské řešení a do těchto oblastí vstoupi, čímž vyvolá až dosud nepoznaný řev Západu a jeho příslušných prostitujících se médií (zde je využit termín presstitutes coby tisková obdoba slova prostitutes, pozn.), o své nesnesitelné agresivní krvelačnosti, nebo dá věci volný průběh, čímž v Rusech na Ukrajině vzbudí pocity hořké opuštěnosti, a v Rusech doma zas pocit, že vláda nejedná, protože je slabá a nerozhodná, kterážto nálada může přerůst i do projevů občanské nespokojenosti a možná i do dalšího Majdanu – tentokrát ruského.

Není pak divu, že východisko z této situace vidí Rusové v podstatě jen v nadcházejících volbách, které by do čela Ukrajiny postavily realističtější vůdce, než jsou ti nynější, nainstalování Washingtonem. Tento nápad ovšem Washington tvrdě odmítá. Realističtější vůdcové by se totiž mohli vrátit k bývalé spolupráci s Ruskem, situace na Ukrajině by se mohla rozběhnout k řešení, čili k něčemu, co Washingtonu voní vůbec nejméně ze všeho.

Z tohoto důvodu nutí a bude i v budoucnu nutit své loutky v Kyjevě odmítat volby s odkazem na údajné ruské vměšování, které činí ideu voleb nemyslitelnou, k čemuž bude Washington samozřejmě co nejhlasitěji housti i to svoje. Jako třeba jeho někdejší velvyslanec v Rusku a nyní druhý muž ve velení NATO Alexander Verbsbow, který na l. máje vyhlásil, že Rusko přestalo být partnerem USA a stalo se jejich nepřítelem. A že NATO se vzdalo spolupráce s Moskvou a uvádí do pohotovosti všechny své vojenské jednotky ve východní Evropě v rámci akce pokrytecky nazvané Obranná aktiva pro danou oblast. Čímž se má nejspíš naznačit, že ruská vláda přehlíží své současné potíže s Ukrajinou, a aby je ještě rozhojnila, co nejaktuálněji se chystá ke skoku do Polska, baltských států, Rumunska, Moladivie, Gruzie, Arménie i Adzerbejdžánu.

Otázka za této situace zní takto: Bude Putin v sobě dál hřát naději v dobrou vůli Západu nalézt řešení současné krize, zatímco Washington bude připravovat jeho definitivní pád? Čímž vším se blíží čas, kdy Rusko bude muset buď jednat, aby krizi ukončilo, anebo stávající krizi přijmout jako přetrvávající fakt.

Druhého května mluvčí ruské vlády Peskov vyjádřil přesvědčení, že evropské vlády a Washington přimějí ukrajinskou vládu k zastavení jejích vojenských akcí a k takovému jednání se svými proruskými aktivisty, které by umožnilo udržet Ukrajinu pohromadě a pomohlo znovunavázat rozumné vztahy s Ruskem.

Jde však o falešnou naději, předpokládající, že Wolfowitzova doktrí na není ničím jiným než slovy. Což ovšem není pravda. Wolfowitzova doktrína je základním kamenem americké politiky vůči Rusku (i vůči Číně), a zní takto:

„Naším prvním cílem je zabránit tomu, aby se před našimi zraky znovu vynořil soupeř, ať už na území dřívějšího Sovětského svazu, či kdekoli jinde, který by představoval hrozbu, podobnou té, jakou představoval Sovětský svaz. Toto je dominantní ohled, podtrhující naši novou obrannou strategii, která od nás vyžaduje nasadit všechny síly k tomu, abychom zabránili kterékoli nepřátelské mocnosti ovládnout oblast, jejíž zdroje by ji pod konsolidovaným řízením umožnily vytvořit sílu globální.“

Tato Wolfowitzova teze tedy ospravedlňuje Washington k nadvládě USA ve všech oblastech světa a je plně v souladu s neokonzervativní ideologií o Spojených státech jako nepostradatelné a výjimečné zemi, oprávněné stát v čele světa.

Dodejme, že jak Rusko tak Čína představují zatím jistou překážku na cestě k tomuto cíli a proto z té cesty musí zmizet. Což platí pro neokonzervativní šílence, zatímco normální lidé vědí, že pokud se USA Wolfowitzovy vražedné doktríny nezbaví, bude nukleární válka nejpravděpodobnější možností ze všech, které jsou dnes na obzoru.

Přeložil a z originálu vybral: Lubomír Man

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vasevec.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Radomil Bábek: Doufáme, že pro vás nejsou podnikatelé a živnostníci „nekalými živly“

21:36 Radomil Bábek: Doufáme, že pro vás nejsou podnikatelé a živnostníci „nekalými živly“

Otevřený dopis ministru obrany ČR Lubomíru Metnarovi