Sociální demokraté i komunisté zažili debakl, jenž je pro obě levicové strany vpravdě historickým. KSČM, připomínám, ztratila zastoupení v Senátu či úplně poprvé nepronikla do zastupitelstva Prahy. ČSSD zase pozbyla mnohých starostů nebo primátorů, přičemž v nejbližší době nádavkem ztratí předsedu horní komory, druhou nejvyšší ústavní funkci. Přijde o křeslo, na němž bývalý odborářský boss Milan Štěch, ukázkový kariérista a odpůrce ustavení odborů v Senátu (!), setrval nejdéle ze všech – letos osmý rok.

Nynější úpadek levice není nic jiného než projev dlouhodobého trendu. Směřování na smetiště dějin, což komunisté odjakživa slibovali svým soupeřům. Příčiny jsou nabíledni. Babišovo ANO 2011 nabídlo svůdnou, navíc podstatně šikovněji podanou, alternativu k neschopným (nebo všehoschopným) stranickým nabobům, jimž se zalíbilo v „politice přeskakující desky“. Tj. v pohodlném opakování bezmyšlenkovitých frází, nevalně skrývané úplatnosti a iracionálních svárech o moc.