Nemožnost společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla dříve zapříčiněna rozdílným pojetím jednání těchto dvou entit. Zatímco jednání statutárního orgánu bylo považování za přímé jednání společnosti, jednání prokuristy bylo definováno jako jednání jejího zástupce. Obchodní zákoník pak jasně stanovoval, že za společnost jedná buď statutární orgán, nebo její zástupce, a společné jednání tak znemožňoval.

Nový občanský zákoník, účinný od 1. ledna 2014, už ale přímé jednání společnosti vylučuje a statutární orgán tak nově jedná jako zástupce společnosti, stejně jako prokurista. “Problematickým zůstává fakt, že nový občanský zákoník ani zákon o obchodních korporacích možnost společného jednání statutárního orgánu a prokuristy výslovně neupravují, jako je tomu například v Německu a Rakousku, nicméně ani nezakazují. S ohledem na to, že statutární orgán společnosti nyní jedná na stejné úrovni jako prokurista, ale odpadl hlavní argument, proč se jejich společné jednání považovalo za nepřípustné,” vysvětluje Pavel Široký, Partner advokátní kanceláře CHSH Kališ&Partners.

Praktické využití

Možnost společného zastupování prokuristou a členem statutárního orgánu usnadňuje fungování společnosti v situaci, kdy má vícečlenný statutární orgán a společníci trvají na tom, aby za společnost jednaly vždy alespoň dvě osoby, přičemž někteří členové statutárního orgánu nejsou vždy k dispozici. V takovém případě může jednoho ze členů statutárního orgánu zastoupit právě přítomný prokurista.