Favoritem na zisk největšího počtu hlasů jsou sociální demokraté. SPÖ ale zřejmě nedosáhne tak vysoké podpory jako před pěti lety, kdy pro ně hlasovalo bezmála třicet procent voličů. Podle posledních průzkumů veřejného mínění mají týden před volbami podporu 27 % voličů. Zisk jejich koaličního partnera ÖVP se pohybuje kolem úrovně 22-23 % hlasů. Průzkumy dále indikují, že až desetina hlasů může putovat stranám, které se do parlamentu nedostanou a tudíž „propadnou“. Z ohledem na tento předpoklad, může koaliční vláda sociálních demokratů s lidovci pokračovat i po volbách, protože i výsledek kolem 46 % hlasů v součtu jim zaručuje většinu.
Opoziční blok vede pravicově populistická FPÖ, pro jejich podporu se těsně před volbami vyslovuje 20 % voličů. Svobodní získávají zejména hlasy pohasínající BZÖ a v posledních dnech se k ní opět vracejí ti, kteří se nechali unést kouzlem nové „protest strany“ miliardáře Stronacha. Přes poměrně významnou podporu je ale šance na účast FPÖ ve vládě nízká, protože jak SPÖ, tak ÖVP si spolupráci s pravicovými euroskeptiky nepřejí.
Další opoziční stranou v pořadí jsou Zelení, který v průzkumech získávají kolem 14 %. Zájem o ně v období předvolební kampaně mírně vzrostl. O nezanedbatelné podpoře Zelených svědčí jejich úspěch v letošních regionálních volbách. Ve všech pěti regionech, kde letos probíhaly, zelení bodovali a v Salcburku překročila jejich podpora dokonce 20 %.
Naopak nováček v klání o některá ze 183 křesel - Team Stronach - těsně před volbami příznivce ztrácí. Jejich aktuální zisk se pohybuje kolem 6-7 % hlasů. Šanci získat mandáty může i krajně pravicová BZÖ, nebo liberální NEOS. Pro oba subjekty v posledních průzkumech hlasují cca 3-4 % voličů. Jen připomínám, že na rozdíl od českého parlamentu v tom rakouském můžou získat mandáty i strany, které překročí 4 %.
Šance na přeskupení moci tedy stále je, i když vzhledem k spolehlivosti odhadu rakouských agentur, zřejmě jen teoretická. K převaze by musely opoziční strany získat významně vyšší počet hlasů, než indikují průzkumy a do sněmovny by musela proniknout alespoň jedna strana z tandemu BZÖ, NEOS. Možné je i to, že se dva nejsilnější subjekty na rozdělení moci po volbách neshodnou. V předvolebních střetech jdou totiž často do konfliktu. Programově je jablkem sváru zejména pohled na daně a jejich přerozdělování. Kromě toho, že ve spolupráci koaličních partnerů kde co skřípe, obě strany aktuálně čelí korupčnímu skandálu, podle něhož měly přijímat finanční dary, které lze považovat za úplatky.
Předvolební kampaň oficiálně odstartovala již začátkem srpna a asi nejvíce vidět byla strana miliardáře Franka Stronacha. Aby ne, kampaň Stronachovců totiž podle odhadů zhltne v propočtu až 600 mil. Kč. V předvolebním tažení se kromě prosazování rovné daně a odmítání eura zaměřili právě na akcentování korupčních praktik ve veřejné zprávě. Stronach tady, jako ostatně i v dalších oblastech svého zájmu nabízí až záludně jednoduchá řešení – v tomto případě řešení spočívá ve snížení počtu úředníků. Na city útočí také požadavkem znovuzavedení trestu smrti či zrušením brané povinnosti.
Profesionálně připravená kampaň, která již dva měsíce vytrvale zahlcuje mediální prostor i ulice Rakouských měst a obcí však, zdá se, požadovaný efekt nepřináší. Strana v posledních průzkumech významně ztrácí. Přitom ještě v létě dosahovali podpory 10-12 % voličů. Liberálně-pravicovou rétorikou oslovovali zejména příznivce svobodných a liberálů. Kritikou všech zavedených stran napříč spektrem získávali také protestní hlasy těch, kteří ve stávající establishment ztrácí důvěru. Kouzlo projektu nové alternativy, zdá se opadá, zrovna v ten nejméně vhodný čas. Kritici Stronachovi vyčítají plytký populismus a to, že i když slibuje změnu - neví ve skutečnosti jak na to. Očekává se, že zaboduje hlavně u náctiletých prvovoličů.
Kampaň vládnoucí SPÖ byla tradičně decentní, zdůrazňující zacílení na sociální soudržnost. Podle komentátorů je na straně sociálních demokratů tzv. kancléřská výhoda, která staví jejich lídra na mediální výsluní. Kancléř Faymann, který je zároveň vede do voleb, těžké období posledních pěti let ustál, alespoň podle ekonomů, se ctí i když některé škrty, jako třeba v podpoře bydlení, mnozí obyvatelé přijímali s nevolí.
V souvislosti s nadcházejícími volbami je diskutována ještě jedna podstatná věc a tou je oslabování zájmu voličů. Ten pramení z oslabování obecné důvěry v politické instituce, který je v posledních letech patrný napříč téměř celou Evropou. Podle některých průzkumů účast na volbách odmítá až třetina jinak disciplinovaných rakouských voličů a mnozí další váhají. Nechme se však překvapit jak to v neděli nakonec dopadne.
O výsledcích voleb a povolebním uspořádání u našich sousedů Vás budeme na našich stránkách dále informovat.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
