Petr Bílek: Německýma očima

18.09.2018 7:33

Kniha Martina Schulze Wessela Pražské jaro nese podtitul Průlom do nového světa a v překladu Zuzany Soukupové ji vydalo nakladatelství Argo. Německy vyšla práce letos v nakladatelství Reclam. Samozřejmě že primární cílovou skupinou byli pro autora němečtí čtenáři, proto se možná zpočátku bude zdát českému čtení, že se některé známé věci opakují.

Petr Bílek: Německýma očima
Foto: LN
Popisek: Petr Bílek

Není však třeba podlehnout tomuto optickému klamu. Velmi brzy se totiž ukáže, že způsob, jakým fenomén pražského jara Schulze Wessel uchopil, respektuje jednak logiku domácího českého vývoje po druhé světové válce jako nezbytného předpokladu snahy o reformu, ale nezapomíná ani na mezinárodní kontext studené války, jenž bohužel českému pohledu na srpen 1968 většinou fatálně uniká.

Koneckonců ani souhrnná připomínka na první pohled známých faktů není bez užitku, protože autor nabízí kontext a souvislosti nepamětnickým generacím zpravidla unikající. Příkladem může být třeba zrovnoprávnění mužů a žen, ke kterému i po legislativní stránce tehdy v Československu došlo. Autor cituje české emigrantky po roce 1968, jež v údivu zíraly na situaci ve vztahu pohlaví na Západě a připadaly si „jako v rozvojové zemi", kde se vývoj o dvacet let opozdil.

Dalším opomíjeným aspektem československého roku 1968 je skutečnost, že na přípravě společenských reforem a na jejich bohužel velmi částečné realizaci se podílely vědecké týmy a skupiny intelektuálů, z nichž zejména spisovatelé hráli dominantní úlohu. Plody tehdejšího rozkvětu ve všech oblastech umění koneckonců svědčí dodnes svou trvalou hodnotou o tvůrčím potenciálu národa. Redukovat tedy dobovou problematiku na boj mezi progresisty a konzervativci v KSČ je naprostým nepochopením podstaty tehdejších změn a záměrnou bagatelizací historie.

Pohled Schulze Wessela na politická jednání mezi československou a sovětskou reprezentací v roce 1968 je nemilosrdný a svým způsobem varovný. Pasáže o ponižujícím postavení ČSSR jako kolonie či nesvéprávné satrapie zahanbují čtenáře i po půlstoletí a přibližují bezvýchodnost situace, v níž se náš stát nacházel. Příjezd tanků pak odpovídal železné logice imperiálního myšlení, které ze světa nezmizelo a i dnes si na ně lze kdykoli sáhnout v několika regionálních zabarveních.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinamiPublikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.