Petr Dimun: Je třeba „zabít“ Zemana?

10.12.2012 10:47

Všechna čest: Miloš Zeman je zpět a podle všeho v plné své síle. Ty tam jsou příběhy o jeho intelektuální a fyzické zchátralosti, způsobené pravděpodobně částečně pobytem v zatuchlé chalupě pod rybniční hrází, zčásti návštěvami omezeného okruhu přátel stejné životosprávy.

Petr Dimun: Je třeba „zabít“ Zemana?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta podpořil i bývalý československý kosmonaut Vladimír Remek

Dobře promazaný stroj jeho kampaně, který se rozjel na jaře tohoto roku, nabírá na obrátkách. Spřízněné výzkumné agentury dávkují cíleně průzkumy veřejného mínění, kampaň graduje bez ohledu na oprávněnou kritiku způsobu jejího financování a Zeman může využívat své nejsilnější zbraně, totiž schopnosti vyniknout ve veřejných debatách.

Ty se staly hlavním kolbištěm kampaně, což Zemana musí uvádět do stavu naprosté extáze. Zvláště pořádají-li je sdružení či dokonce média, která k němu jinak přízní v žádném případě nelnou, popřípadě dávají najevo svůj odpor. Dělá-li vám kampaň váš nepřítel zadarmo, to je pro Zemana snad nejlepší letošní vánoční dárek. A – bohužel - nejsou to jen média či zástupci občanské společnosti, kteří dělají Miloši Zemanovi radost. Zcela jistě mu ji už několik měsíců dělá i ČSSD.

Ponechme stranou debatu o vhodnosti nominace Jiřího Dienstbiera a vycházejme z premisy, že po Švejnarově faktické rezignaci nebylo jiné, lepší volby. Ta část vedení ČSSD, která bojuje s kmotrovskými stranickými strukturami, jejichž protektorem je právě Miloš Zeman, udělala jednu zásadní chybu: promarnila čas, kdy si mohla vybrat se Zemanem vnitrostranické bitevní pole. Ten čas nastal nejpozději tehdy, když vyšlo najevo, jak hluboko došla hniloba uvnitř ústecké sociální demokracie, hlavní prozemanovské bašty, konkrétně po zatčení náměstka Jany Vaňhové Pavla Koudy. Místo toho, aby předseda strany a jeho věrní místopředsedové vyzvali vedení ústecké ČSSD k rezignaci, popřípadě po negativní reakci vyvolali hlasování o změně na kandidátce, v níž by se musela prozemanovská strana jasně vymezit, začali Vaňhovou a spol. veřejně hájit. Výsledkem je, že jen opravdoví političtí fajnšmekři vědí o úzkém propojení Marie Benešové s takovými hvězdami sociální demokracie, jako je Roman Houska nebo jeho partnerka Jana Vaňhová. Přitom by bylo přirozené a jistě velmi záživné vidět, jak Marie Benešová, kýčovitě tradovaná jako bojovnice s korupcí, hájí tuhle ústeckou soc. dem. partičku, co má blízko k Alexandru Novákovi asi tak, jako batole k mateřskému prsu. Bohužel pro Zemana, jsou to jemu věrní lidé. Ale bod pro něj: zatím to, i díky politické impotenci některých jeho soc. dem. soupeřů, nikdo moc neví.

A tak lidé jako Lubomír Zaorálek, kteří před volbami hájili poměry v ústecké sociální demokracii, a zastávali se dua Vaňhová-Houska, tímto předvolebním postojem převzali odpovědnost za unikátní stav. Stav, kdy ustavující zastupitelstvo Ústeckého kraje bylo jediné, na němž se neprotestovalo proti komunistům ve vedení kraje, v jehož čele stojí dokonce komunistický hejtman, ale proti účasti tak zvaných sociálních demokratů v čele s Janou Vaňhovou v radě kraje. Podle těchto zástupců veřejnosti bývalá hejtmanka a stávající náměstkyně hejtmana není zatčena jen proto, že v litoměřické věznici nemají volné ženské místo. Tomu navíc předcházela naprosto absurdní situace, kdy komunisté při jednáních o koalici požadovali veřejně po ústeckých tak zvaných sociálních demokratech záruku, že nebudou obviněni či dokonce zatčeni.

Zaorálek - když má mlčet, mluví

Jednou dostal můj kamarád ve škole poznámku: „Když má mlčet, mluví. Když má mluvit, mlčí“. Myslím, že je škoda, že tuto poznámku někdy v životě nedostal i Lubomír Zaorálek. Vyzývá-li totiž dnes k odchodu z ČSSD všechny, kdo podporují prezidentskou kandidaturu Miloše Zemana, chová se stejně jako všichni ti jeho odpůrci, kdo pořádají veřejné debaty v přesvědčení, že na nich odhalí Zemanovy slabiny.

Když před pár týdny přišel čestný předseda ČSSD Valtr Komárek s tím, že podporuje Zemana v prezidentské kandidatuře, vyhodnotilo si to vedení ČSSD pravděpodobně jako pošetilost starce, kterou je nutné tiše přejít. Podle všeho se ale nejednalo o náhodně projevenou sympatii (notabene zrovna v době výročí 17. listopadu), ale o dobře vyslanou sondu zemanovců do nitra sociální demokracie. Ku prospěchu té části vedení ČSSD, které podporuje oficiálního kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera, slouží to, že negativní, odsuzující reakce by byla vůči kmetovi ze strany o mnoho mladších kolegů vyhodnocena jako neúcta. A to by Zeman zcela jistě, zvláště v kontrastu s mládím Dienstbiera, jistě využil.

A tak když to čestnému předsedovi prošlo bez jakékoliv reakce, byl vyslán na průzkumnou misi před týdnem další „kmet“ v podobě Marie Benešové. Místopředsedkyně strany, jen tak mimoděk, v podstatě dobrácky, prohlásila, že bude také podporovat Zemana a jen tak si, poamtérsku, zastatuje v jeho předvolebním klipu. Co na tom, že?

To vše se odehrálo před klíčovým jednáním komunistů o vyslovení podpory prezidentskému kandidátovi, kdy staří rudí matadoři vysloví veřejně pochybnost o jednotě ČSSD a chtějí ujištění, že je strana jednotná. Vůči ČSSD stejně ponižující situace, jako ta s žádostí ústeckých komunistů, že si jejich, takzvaně sociálně demokratické, partnery neodvede od dveří vyjednávací místnosti policie.

Reakce Lubomíra Zaorálka na výrok Marie Benešové přišel týden poté a přesně v duchu té poznámky pro mého školního kamaráda. Miloš Zeman opět docílil toho, čeho chtěl: ČSSD se hádá, což oslabí zcela jistě šance Jiřího Dienstbiera a komunisté mají záminku, proč oficiálně nevyslovit podporu nikomu a zároveň pomoci Miloši Zemanovi tím, že celé jejich vedení, snad až na Jiřího Dolejše, prohlásí, že bude volit Zemana.

Odhaduji, že se v krátké době na podporu Zaorálkem „vylučovaných“ podporovatelů Zemana v soc. dem. vysloví Zdeněk Škromach, který se ošije nad nedemokratickými praktikami. Do Vánoc se na stranu Zdeňka Škromacha postaví Michal Hašek a celou prezidentskou kampaň Jiřího Dienstbiera si ČSSD může, s odpuštěním, strčit za klobouk. Příznivcům Miloše Zemana stačí do 11. ledna po republice vylepit pár černých billboardů s obličejem Jiřího Dienstbiera a s parodií jeho hesla „Demokracie je možná“.

S Milošem Zemanem je to prostě a jednoduše jako s pohádkovým strašidlem Barbuchou: čím více se ho bojíte, čím více o něm mluvíte, čím více se ho snažíte zahánět, tím je silnější a spokojenější. Nejlépe je před ním schovat děti a ty, kteří se jako děti chovají a začít si z něj dělat srandu. Já si totiž opravdu myslím, že Miloš Zeman byl lepší srandista a komik, než politik.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…