Petr Dimun: Proč ČSSD nahrává Miloši Zemanovi?

12.12.2012 22:48

Při pohledu na kroky, které v poslední době činí ČSSD, se člověk neubrání dojmu, že Lidový dům se rozhodl učinit vše pro to, aby svého oficiálního kandidáta Jiřího Dienstbiera co nejvíce poškodil.

Petr Dimun: Proč ČSSD nahrává Miloši Zemanovi?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kandidát na prezidenta Miloš Zeman

Nejde přitom jen o neloajalitu těch, kteří ani sociálními demokraty v pravém slova smyslu nejsou, jako je tomu u Marie Benešové, která se stala místopředsedkyní – protektorkou Zemanovců už na brněnském sjezdu a kolem níž se vznáší nelibý odér některých takzvaných ústeckých sociálních demokratů, jejichž podnikatelská politika způsobila historický rekord ve ztrátě voličské podpory v jednom z nejlevicovějších krajů v ČR. Ani se nejedná o zbrklé a neuvážené reakce na jejich provokace ze strany Lubomíra Zaorálka, vyzývajícího je k odchodu z ČSSD.

Jde o čistě praktické kroky, které nahrávají populistům všeho druhu, jejichž hlásnou troubou se stal po překvapivém umlknutí Tomia Okamury právě Miloš Zeman.

Oranžové funkcionářské obžerství

Tak namátkou: sociální demokraté oprávněně kritizují podivné změny ve vládě a správně poukazují na divadlo, které se okolo toho sehrává s údajnými úsporami výdajů. Obratem však své kritice zasazují zásadní ránu, když si nechají do čela sněmovny zvolit dalšího „místopředsedu pro recepce“, notabene Jana Hamáčka, tedy člověka, který jim vede kampaň, v níž volají po spravedlivém státu! Místo toho, aby tiše našlapovali okolo Senátu, kde oranžové funkcionářské obžerství dostoupilo vrcholu, začínají se na vrcholu veledůležité prezidentské kampaně a rok a půl před volbami stejně chovat i na půdě Poslanecké sněmovny. Ne dosti na tom, že tak umožňují soupeřům mimo sněmovnu odhalit své ledví: oni do funkce ještě podpoří člověka, který může být pro ODS někým, jako byl svého času pro ČSSD Jiří Paroubek. Jiří Pospíšil byl jediným lídrem kandidátky ODS, který dokázal uspět a dokonce porazit jednoho z nejschopnějších hejtmanů ČSSD Milana Chovance. Nyní objíždí organizace strany, organizuje si své stoupence a ČSSD mu k tomu přihraje ještě prostředky a auto s řidičem. ČSSD si nikdy s tímto člověkem nevěděla rady, její stínoví ministři spravedlnosti místo kritiky Pospíšila chválili, čímž přispěli k tomu, že se po jeho vykopnutí Nečasem z vlády pro sociálnědemokratické babičky a dědečky stal sympatičtějším sociálním demokratem. Díky kampani médií a chvále ze strany ČSSD si prostě mysleli, že volí správně. A výsledek se dostavil: ostudná porážka v Plzeňském kraji a Pospíšilovo etablování se ve stranických strukturách ODS coby budoucí naděje pro záchranu strany. Až jednou bude ČSSD koukat na výsledky sněmovních voleb jak sůva z nudlí, možná si na tato má slova vzpomenou…

ČSSD příkladem: na platy nám nesahejte!

Aktuálně se k tomu přidala i obhajoba platů poslanců z úst některých členů klubu ČSSD. Když minulý týden předseda klubu Jeroným Tejc se skoro lidoveckou hadovitostí přehodil odpovědnost za zvyšování platů na vládu, bylo zřejmé, že v klubu ČSSD se vidina zvýšení poslaneckých platů setkala s velkou podporou. Ale podařilo se to ustát, míček byl na straně vládní koalice. Leč, někteří představitelé ČSSD propásli šanci mlčet a učinili ČSSD takovou medvědí službu, jako svého času poslanec ČSSD Jiří Krátký svojí sentencí o tom, že v noci pracují jen „prostitutky a zloději“. Levicového voliče, pobírajícího plat zhusta pod dvacet tisíc měsíčně jistě potěší, že poslanci strany, která by měla hájit jeho zájmy, se nechtějí uskrovňovat na platu několikanásobně vyšším. Takový volič přestane ČSSD jednoduše věřit, v prezidentské volbě to hodí Zemanovi a ve sněmovních volbách komunistům, protože ti aspoň, s odpuštěním, ví, kdy mají držet hubu.

Abychom byli ovšem spravedliví: úspěchu své kandidatury nepomáhá ani Jiří Dienstbier. Člověk, který na jedné straně odsuzuje veřejnou podporu kandidatury Miloše Zemana a volá po jednotě strany, nemůže obratem kopat do svých spolustraníků a nechat je veřejně nazývat korupčníky, jak učinil tento týden na adresu Karla Březiny a Petra Hulinského v pořadu ČT 24 Hyde Park. Notabene, činí-li tak poté, co v jiných, mnohem závažnějších případech, jako například v kauzách ústecké sociální demokracie, mlčel jako hrob.

Miloš Zeman – „Václav Klaus chudých“

Přitom i Miloš Zeman vrší chyby. Na setkání s podnikateli v pražském klubu Golem se například nechal nazvat „Václavem Klausem pro chudé“, aniž by mu to jakkoliv vadilo. Jinak řečeno, v podstatě souhlasí s tím, že bude takové jakoby levicové šidítko, které na Pražském hradě udrží u moci stejné skupiny, jež byly konformní s Václavem Klausem. Nic proti tomu, ale tohle by právě ČSSD měla v kampani využít, znásobit tu absurditu a polepit tím každé nádraží, odkud v šest ráno jezdí její voliči do blbě placené práce. Stejně tak jako by ČSSD neměla nechat Zemanovi projít bezduché sprosťáctví na adresu ekologů, s nimiž se Zeman na stejném místě vyrovnal tak, že na jejich adresu prohlásil: „Vypálit, počůrat a posolit“.

Prostě a jednoduše: Jestli to takhle bude Lidový dům vést dál, bude to o tom vypalování a čůrání z Pražského hradu brzo říkat Miloš Zeman na adresu sociální demokracie. A když ne z Hradu, tak ze sjezdu SPOZ, kam dorazí sice jako neúspěšný prezidentský kandidát z druhého kola, ale jako úspěšný rozvraceč ČSSD.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.