Došlo k pokusu o atentát na tři demokratické ministry vlády - ministra zahraničí Jana Masaryka, prvního náměstka předsedy vlády P. Zenkla a ministra spravedlnosti P. Drtinu. Ministrům byly prostřednictvím jejich úředníků doručeny ,,pekelné stroje", jež pachatel kamufloval jako parfémy. Výbušný mechanismus však jako zázrakem neexplodoval a nezpůsobil žádnou újmu na zdraví.

Aféra, která je též známá jako krčmáňská aféra (podle obce Krčmáň na Olomoucku), vypukla paralelně s tzv. mosteckou aférou. V obou případech šlo o kompromitaci či o politickou likvidaci předních národně socialistických činitelů. Otázkou dosud zůstává, proč měl být odstraněn J. Masaryk, který byl formálně nestranický. Atentát ještě více rozjitřil politicky napjatý podzim v Národní frontě, který byl spojen s bojem o milionářskou dávkou, tzv. zářijovou dohodou a krizí v sociálně demokratické straně.

Vyšetřování se nezávisle na sobě ujaly ministerstvo vnitra vedené komunistou V. Noskem a na straně druhé ministerstvo spravedlnosti, v jehož čele stál P. Drtina. Separátně se do ,,hry" vložil ještě generální tajemník národně socialistické strany V. Krajina, jehož volebním obvodem bylo Olomoucko. Ministerstvo vnitra se snažilo za každou cenu svést vyšetřování na falešnou stopu, velmi brzy vypátralo i ,,skutečného" pachatele, jimž měl být jakýsi Pilař z Vinohrad. Drtina na druhé straně instruoval své spolupracovníky odborového radu svého ministerstva dr. Z. Marjanka a státního zástupce dr. F. Doležela, aby se ujali vyšetřování. Stopy vedly do malé obce Krčmaň na Olomoucko, kde operovali radikální komunisté v čele s poslancem J. Sosnarem a A. Čepičkou. Krajinovou zásluhou bylo zjištěno, že zhotovitelem krabiček obsahující výbušniny je truhlář J. Kopka, který se k tomu později přiznal.