Posledním, kdo na toto téma hovořil, byl guvernér, který mluvil o minimálně dvojím navýšení sazeb ještě v letošním roce a vysoké pravděpodobnosti tohoto kroku už na únorovém zasedání. Nakonec proč ne. Ekonomika jede na plný plyn, inflace zůstává nad cílem, ceny nemovitostí rostou nejrychleji v celé EU, na trhu práce panuje stále napjatější situace a silnější koruna – zdá se – ČNB netrápí. Centrální banka tak může pokračovat v normalizaci úrokových sazeb, respektive v nalézání nového normálu, který by se podle jejích slov měl nacházet někde v blízkosti tří procent. Cesta k tomuto cíli je však ještě hodně daleká, když vezmeme v úvahu, že aktuálně je repo sazba na úrovni půl procenta a tříměsíční PRIBOR necelých 0,8 %. Proto se nezdá příliš pravděpodobné, že by se mohla naplnit prognóza ČNB, která předpokládá návrat do blízkosti trojky už v závěru příštího roku.A přesvědčené o takové rychlosti zatím nejsou ani finanční trhy, byť střední a dlouhé sazby mají za poslední rok za sebou docela solidní skok nahoru. Pokud ovšem odhodlání ČNB zůstane neměnné (a nemusí být zdaleka ani tak agresívní jako v prognóze), není růst střednědobých a dlouhodobých úrokových sazeb zdaleka u konce. Odhadujeme totiž, že do konce roku 2018 ČNB navýší svoji repo sazbu na 1,25 % a už v příštím roce se může dostat dokonce ke dvěma procentům. Zvlášť pokud už i ECB skončí se svojí extrémně uvolněnou politikou minimálně v tom směru, že uzavře QE a upraví svoji zápornou depozitní sazbu. Samozřejmě vše je podmíněno příznivým vývojem ekonomiky a v našem případě i kurzem koruny. Proto možná ještě zajímavější, než samotné zvýšení sazeb na únorovém zasedání ČNB, může být zveřejnění výhledu kurzu koruny, s nímž centrální banka pracuje. Od zavedení devizových intervencí totiž centrální banka kurzovou prognózu tají, takže se trhy doposud spoléhají pouze na slova o „spokojenosti“ ČNB s vývojem koruny. Přitom odchylka kurzu od prognózy i v minulosti hrála dost silnou roli při nastavování úrokových sazeb… a taky našich výhledů.