V jaké kondici tedy státní (veřejné) finance zemí EU do nové recese vstupují? Když se podíváme na souhrnná čísla, jen dvě země EU se vlastně nikdy od roku 2007 nedobraly rozpočtového přebytku - Francie a Velká Británie. Pokud jde o Itálii nebo Španělsko, vůči jejichž dluhopisům jsou investoři stále ostražitější, tak v jejich případě nelze říct nic. Tyto dvě staré členské země si totiž sezónně očištěný výsledek rozpočtů zřejmě spočítat nedokážou, což je mimochodem taky informace sama o sobě. Řecko nevyjímaje.
Celkově bylo v závěru roku 2019 hospodaření zemí EU spíše lepší a 13 z 21 počtů-schopných zemí bylo s vedoucím Dánskem (+3,7 % HDP) dokonce v přebytku. Na opačném konci řebříčku se poněkud nepřekvapivě umístila s -3,5 % HDP již zmíněná Francie. Je nasnadě, že loňské výsledky jsou již dávnou minulostí a nyní je třeba počítat s výrazně horšími rozpočtovými výsledky, které třeba v našem případě překonají i tragická čísla roku 2009.
Propad do hlubokých deficitů je kvůli nižším příjmům a naopak vyšším výdajům nevyhnutelný stejně, jako růst veřejného dluhu. Skončily tak časy, kdy se některým zemím podařilo dluh krotit, jiným alespoň udržet a počet zemí v klubu 100+ se rozroste nejméně na šest. Dluh poroste svižně především zemím, které již výrazně zadlužené jsou, což jsou mimochodem země eurozóny.
Díky ochotě ECB nakupovat jejich dluhy (vč. těch nadnárodních) však trhy tento vývoj až na výjimky v podobě vyšších spreadů asi řešit nebude. Portfolio ECB čítající aktuálně dluhopisy v hodnotě necelých 2,7 bilionů EUR se tak nepochybně dál bude rychle rozrůstat stejně jako její faktická role věřitele poslední instance. Už nyní drží pětinu veřejného dluhu zemí eurozóny, u některých dokonce více než čtvrtinu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
