Podle upřesněných údajů si česká ekonomika ve druhém kvartále připsala 0,5 %, meziročně 3,7 %. Jak už vyplynulo z původních čísel, dařilo se zejména díky investicím, které si v meziročním srovnání připsaly více než šest procent. Přehlédnout ovšem nejde rovněž zásoby, které výrazně narostly a přispěly tak významným dílem k růstu HDP. Už jen proto nemá význam poslední, a nyní už docela stará čísla přeceňovat.
Jak se tedy vedlo firmám? Jejich ziskovost se za poslední čtvrtletí mírně zvýšila na zhruba 46 %, což je sice mírně pod dlouhodobým průměrem, ale pořád je třeba mít na paměti, že jde o mix dat z celé ekonomiky, včetně energetických společností. Pokles oproti předchozímu roku lze odůvodnit rychlejším růstem mzdových nákladů, který dosáhl v nominálním vyjádření 11 %. Současně firmy pokračovaly v investicích, které od začátku roku velmi rychle narůstaly. Firmy fakticky reinvestovaly téměř dvě třetiny svého zisku, a to zejména do strojního vybavení a ICT.
Při pohledu na výsledky domácností asi nepřekvapí zaostávání růstu disponibilního příjmu za vysokou inflací, což neznamená nic jiného, že reálné příjmy domácností fakticky klesají nejrychleji od roku 2000 (delší srovnatelné údaje nejsou k dispozici). V důsledku vysoké inflace lidé potřebují k zajištění své spotřeby více peněz, což se automaticky promítá i do nižší míry úspor. Ta se po dvou letech covidu snížila na 13 % a s velkou pravděpodobností bude i nadále klesat.
Co si vzít z posledních dat o vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí? Minimálně to, že firmám se v období energetické drahoty dařilo udržet si solidní výsledky, což bylo dáno jednak možností zvyšovat ceny i fixacemi, které část podnikatelského sektoru ještě využívala. To se ovšem postupně mění s přechodem na aktuální ceny energií. V případě domácností je vidět přímý efekt vysoké inflace, která postupně brzdí reálnou spotřebu, a snižuje prostor pro finanční úspory. Tento trend přitom dále ve druhé polovině roku zesílí.
Psali jsme:
autor: PV
