Souboj je to vždycky nechutný a vždycky se opakující: Povodně jsou pro média skutečnou pastvou, pro politiky zkouškou či spíše pokušením. Mainstreamová média, předstírajíce zájem o postižené, se přisávají na lidské tragédie a ždímají z nich emoce, aby je prodali vyděšeným divákům, posluchačům a čtenářům.

Politici, vystavení enormnímu tlaku na výkon, musejí současně dbát, aby v médiích vypadali co nejlépe a v napjaté situaci neřekli nějakou hloupost. Bojuje se přece pouze o politické body. Zvláště když jsou v dohledu volby do sněmovny.

Speciál 2013

Letošní záplavy jsou v tomto směru stejné – a přesto jiné. Sotva Miroslav Kalousek spustil v Praze svůj cynický předvolební test a uvedl do chaosu radnici hlavního města, udeřilo z nebes. TOP 09 se ocitla po krk ve vodě: Praha nemá kvůli jejímu politikaření primátora a radu právě ve chvíli, kdy město potřebuje pevné akceschopné vedení.

Výsledky nemohly být jiné než tragické. Pozdní započetí stavby protipovodňových bariér jde neodiskutovatelně právě za TOP 09. Za váhavostí a neschopností těch, kdo se vydali na dobrodružnou stezku vyhnáním ODS z vedení města.

Odvolaný primátor Svoboda se naproti tomu také projevil v celé své kráse, když místo aby chytře zvolal zemanovské „Všichni k pumpám!“, zahájil politickou odvetu útokem na své topácké nepřátele. Tato strašlivá hloupost je snad ještě horší než jeho politická proradnost, kterou média jak mohla před veřejností zatím skrývala. Šlo přece o to neposkvrnit tvář „nové“ (rozuměj havlistické) ODS, která by již byla zcela v jejich rukou.