Bývalý prezident Václav Klaus označil Ústavní soud za úplně zbytečnou instituci, která by mohla být klidně zrušena. Shodou okolností jsem napsal totéž ve stejném týdnu na Facebook. A určitě byli i další. Zkrátka, zbytečnost ústavního soudu je něco, co visí ve vzduchu.

Instituce existují díky tomu, že vykonávají nějaké poslání. Někdy je to třeba jen usnadňovat rozkrádání nebo čerpání rozpočtu. Ale ústavní soud byl ustaven proto, aby dával všem lidem jistotu, že ve státě převládá spravedlnost a v justici nestrannost. Aby dával jistotu, že se lidé nakonec dovolají spravedlnosti, i když třeba narazí na zkorumpovaného nebo neschopného soudce. Lidé nemusí rozumět paragrafům, ale musí vidět moudrost ústavního soudu. Nemusí být rozhodnuto podle jejich názorů, ale musí vidět, že ústavní soud postupuje nestranně.

Jenže v České republice máme ústavní soud, který vynáší nesmyslné rozsudky, v ostrém rozporu se základním smyslem pro spravedlnost. Kromě toho dává veřejně a okázale najevo, že není nestranný, ale podporuje určitý politický program. Cítí se někdo s takovým ústavním soudem bezpečněji? Ano, samozřejmě, Miroslav Kalousek. A dál? Jasně, Miroslava Němcová. A možná ještě Pavel Šafr. Tím jsme na konci seznamu.