Velká Británie je už tři týdny nezávislá. A jak se dalo čekat, nezměnilo se nic ani k lepšímu ani k horšímu. Svým způsobem je to ilustrace postoje, na který často narážíme i v české debatě:
Odejdeme z EU, ale uzavřeme takové smlouvy s tolika státy (či skupinami států), že všechno zůstane, jako bychom v EU byli.
Proč v takovém případě odcházet? Na to se možná ptají Angličani. Jejich země je nadále islamizována. Nadnárodní korporace nadále vládnou britské ekonomice a drsně tlačí politickou korektnost, protibělošský rasismus a klimatické šílenství. Ty mocenské skupiny, které panují v EU, ty panují i ve Velké Británii. Britští dělníci nadále čelí konkurenci levné pracovní síly z nerůznějších částí světa. O obnově britského průmyslu není ani řeči.
Odchod má vlastně jediný smysl. Otevírá to (teoretickou) možnost další revoluce, tentokrát lidové.
Je dobré to mít srovnané. Odchod z EU je pouze nástroj pro obnovení národní svrchovanosti a soběstačnosti. Není to cíl sám o sobě.
Více ZDE
(zdroj: petrhampl.com)
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
