Žijeme v určitém politickém režimu, ten má nějaké parametry, pravidla, rozdělení moci… a vedle tu jsou formální instituce a formální dokumenty, které popisují režim úplně jiný. Není tak neobvyklé, že existuje napětí mezi „jak je to podle psaných pravidel“ a „jak to opravdu chodí“, ale je neobvyklé, aby ta mezera byla tak obrovská a pravidla protichůdná.

Všechno to formální povídání o demokracii, svobodě, lidských právech atd. má asi tak stejný význam jako nizozemská monarchie. Ozdoba, kterou si režimy z nostalgie udržují.