Bohuslav Sobotka se sice stal předsedou vlády, ale momentálně nemá koho řídit. Ministři ještě jmenováni nebyli a v tuto chvíli ani být nemohli. Prvním krokem ke vzniku kabinetu je jmenování premiéra. Až on může podat oficiální návrhy. Jak sdělil Bohuslav Sobotka, chce takovýto seznam dodat na Hrad v pondělí.  

Miloš Zeman si však naplánoval schůzky s kandidáty až na druhou polovinu týdne. Zároveň v souvislosti s budoucím ministrem financí Andrejem Babišem vyslovil podmínku, že musí nejprve prvním čtením ve sněmovně projít návrh služebního zákona. Dolní parlamentní komora o něm začne jednat v úterý. Automaticky to neznamená, že o něm bude hned tento den hlasovat. Není však pravděpodobné, že by Zemanova podmínka nebyla splněna.  

Když se to dá všechno dohromady, blíží se doba, kdy se Sobotkův kabinet ujme moci. Přesto Jiří Rusnok a jeho ministři nemusí s vyklízením kanceláří příliš pospíchat. Prezident patrně protáhne jmenování jejich nástupců až do konce ledna. V této souvislosti je lhostejné, zda by byl Sobotka jmenován premiérem už někdy v listopadu. Do momentu jmenování dalších členů jeho kabinetu dál spravuje tuto zemi současná vláda.  

Jiřího Rusnoka lze momentálně přirovnat k pilotovi letadla, který ho spolu se svojí posádkou řídí. Bohuslav Sobotka se připravuje na jeho plynulé převzetí a dává dohromady svůj tým, aby letadlo mohlo dál pokračovat v letu. Právě tímto způsobem autoři české ústavy vysvětlovali, proč by po přechodnou dobu měla mít Česká republika dva premiéry.  

Bohuslav Sobotka se jím stal poté, co splnil dvě podmínky, které mu Miloš Zeman stanovil. Konkrétně musel být kandidátem strany, která zvítězila ve volbách, a musel získat pro svůj rodící se kabinet podporu sněmovní většiny. Přímo volený prezident těmito požadavky vlastně opustil svůj svérázný přístup ke vzniku vlády. Uplatňoval ho v případě vytváření Rusnokova kabinetu. Tehdy nebral v potaz rozložení sil v dolní parlamentní komoře, vládu vytvořil podle vlastního uvážení a až následně se neúspěšně pokusil pro ni získat ve sněmovně důvěru.  

Po předčasných sněmovních volbách sice se jmenováním nového premiéra a jeho týmu příliš nespěchal a nespěchá, přesto bere v potaz rozložení sil ve sněmovně i skutečnost, že legitimita vlády se odvíjí od získání důvěry v dolní parlamentní komoře. Přímo zvolená hlava státu se v této oblasti pomalu vrací do mantinelů, ve kterých se při jednání o vládě pohybovali jeho nepřímo volení předchůdci.