Před vyloučením Tomia Okamury a Radima Fialy to nebylo o moc lepší. Drtivá většina poslanců tohoto hnutí je buďto bez stranické příslušnosti nebo mají legitimaci Věcí veřejných. Proto nemohou dění v Úsvitu přímé demokracie bezprostředně ovlivňovat.

Nemohou tudíž rozhodovat ani o tom, kdo je a bude předsedou tohoto hnutí. Právě tím se dá vysvětlit skutečnost, že Tomio Okamura byl sice vyloučen z poslaneckého klubu, ale zároveň zůstává předsedou hnutí.

To má pouze devět členů a dosud neexistoval velký zájem na tomto čísle něco měnit. Takto malý počet se dá dobře ovládat. Okamurovi stačí udržet si přízeň alespoň tří kolegů a ti ostatní už nemají podle stanov šanci ho odvolat.

Relativně úzká skupina lidí zároveň rozhoduje o tom, jakým způsobem se nakládá s desítkami milionů korun, které Úsvit dostal od státu za hlasy získané ve volbách a které během čtyř let bude inkasovat za poslanecké mandáty.