Petr Hartman: O přízeň voličů usiluje 23 subjektů

01.10.2013 11:43

Půjdeme volit, protože jsme nespokojeni s politickou situací v zemi. Takovouto motivaci mají zhruba dvě pětiny voličů. Vyplývá to alespoň z výsledků průzkumu veřejného mínění provedeného společností STEM. Z publikovaných dat se dá rovněž vyčíst, že zmiňovaná nespokojenost je zhmotněna v bývalou vládní koalici. U těchto voličů by proto měly být úspěšné především levicové subjekty.

Petr Hartman: O přízeň voličů usiluje 23 subjektů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební místnost

Zbývají ještě tři pětiny dotázaných a u nich se motivace různí. Nechybí pochopitelně ani ti, kteří na cestu k volebním urnám rezignovali. Ti aktivnější mají na výběr z poměrně pestré nabídky. Všechny náležitosti nakonec splnilo 23 stran a hnutí, byť některé z nich se nebudou moci ucházet o přízeň voličů úplně ve všech krajích. V roce 2010 byl jejich počet o čtyři vyšší. V roce 1998 se voleb účastnilo 18 subjektů, což bylo nejméně od roku 1996, kdy se začalo volit do Poslanecké sněmovny. Zároveň se nestalo, že by počet kandidujících uskupení přesáhl třicítku.

I když celá řada účastníků se řídí coubertinovským heslem, že není důležitě zvítězit, ale zúčastnit se. Což není až tak složité. Stačí k tomu být registrován jako politická strana nebo hnutí, nemít pozastavenu činnost, mít volebního zmocněnce. Dát dohromady kandidátku alespoň v jednom regionu, která by splňovala všechny předepsané náležitosti a zaplatit příslušnou kauci. Potom se můžete ucházet o přízeň voličů a snažit se být úspěšný. Což je pojem poněkud relativní.

Úspěchem se většinou rozumí zisk mandátů. Pokud však strana nebo hnutí neinvestovaly do kampaně nesmyslně vysoké finanční prostředky, může být pro ně úspěchem i překročení hranice jednoho a půl procenta. V ten moment jim totiž vzniká nárok výplaty stokoruny ze státního rozpočtu za každý získaný hlas.

Vznešeně se to nazývá příspěvek na úhradu volebních nákladů.

Například v roce 2010 se zelení sice do sněmovny nedostali, protože získali 2, 36 % hlasů. Konkrétně je podpořilo 112 929 voličů. Když se to vynásobí stokorunou, dostaneme sumu převyšující jedenáct milionů korun. Ambiciózním zeleným ani takováto částka nemohla úplně nahradit ztrátu mandátů. Pro jiné menší subjekty už to mohou být zajímavé peníze, které umožní straně ve skromných podmínkách fungovat další volební období. Dostanou-li se přes tři procenta, získají ještě stálý příspěvek na činnost v milionech korun za rok.

Takže na konci října mohou být spokojeni i ti, kteří sice zůstanou daleko za branami sněmovny, ale dosáhnou na zmiňovaný příspěvek. Registračním sítem pochopitelně prošla i ta uskupení, která tvoří kompars a osloví minimum voličů.

V roce 2010 uzavíralo pomyslný volební peloton Nové hnutí, kterému odevzdalo hlas pouhých 139 lidí, což nestačilo ani na zisk jedné setiny procenta. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

18:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 352. díl. Schmeedovy paměti

Čtenářský zážitek Petra Žantovského z pamětí Woodyho Allena.