Janě Nagyové byla tímto způsobem navržena podmínka. Z pohledu laika se to jeví jako směšný trest. Vzdělaný právník naopak může tvrdit, že to bylo maximum možného. Trestní příkaz se totiž vydává bez řádného soudního líčení, je redukován pouze na určité činy a rovněž škála trestů je omezena. 

Například tímto způsobem nelze nikoho poslat nepodmíněně za mříže. Trest odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem či roční domácí vězení představují vrchní hranici, kterou nelze překročit. 

Soudkyně ve zkráceném řízení tudíž rozhodla o tom, že Jana Nagyová se provinila a byla za to maximálně potrestána. Na veřejnosti se už neobjevilo zdůvodnění, proč se soudkyně rozhodla řešit tento citlivý případ zrovna formou trestního řízení a příkazu. 

Takovýto způsob se využívá spíše při drobných krádežích, nebo výtržnostech na sportovních utkáních a podobně. Jak už bylo řečeno, s uloženým trestem musí souhlasit obě strany. Státní zástupci však proti němu podali odpor.