Nečas doslova řekl: „Chceme společně s penzijními fondy zajistit občanům objektivní informace. Chceme přijít s objektivními čísly, na základě kterých se lidé budou moci rozhodnout. Nebudeme nikoho přesvědčovat, lámat.“
Z Nečasova pohledu by se lidé zřejmě měli rozhodnout pro vstup do druhého pilíře. To vyplývá z toho, že se chce čelem postavit proti dosud převládajícímu negativnímu názoru na tento druhý pilíř. „Lidé byli totiž znejistěni neuvěřitelně negativní publicitou, která se na druhý pilíř nespravedlivě vrhla. Je třeba to překonat a dát na stůl objektivní skutečnosti,“ řekl premiér.
Nečas tedy nechce nikoho přesvědčovat, přesto chce placenou reklamou informovat, že penzijní fondy a jejich druhý pilíř nejsou tak špatné, jak se říká.
Nutně by se tedy měli zastydět novináři, kteří dosud informovali o druhém penzijním pilíři neobjektivně. Premiér teď bude muset vzít peníze daňových poplatníků a zaplatit reklamu, aby daňovým poplatníkům vysvětlil, jak je to ve skutečnosti. Kritici ovšem budou říkat, že premiér za peníze občanů pomáhá tuzemským penzijním fondům v náboru klientů. Nechce nikoho přesvědčovat, chce ale zlepšit špatnou pověst jednoho jejich produktu.
Za pozornost stojí i sestava bankéřů, kteří s premiérem Nečasem v Kramářově vile jednali. Svůj penzijní fond hájily tři největší české banky, tedy Česká spořitelna, Komerční banka a Československá obchodní banka. Sice mají rakouského, respektive francouzského a belgického vlastníka, tradičně však patří do domácího prostředí.
Další dva fondy patří italské Generali, která před časem koupila největší zdejší pojišťovací společnost, Českou pojišťovnu, a zájem mají ještě rakouské firmy Raiffeisen a Allianz.
Zájem naopak nemají další významné fondy, tedy holandské Aegon a ING, respektive francouzská Axa. Mezi zájemci o zakládání druhých pilířů chybí Němci, Britové, Švédi, prostě zástupci bohatších evropských zemí.
S Nečasem zkrátka jednaly tradiční tuzemské bankovní domy, doplněné investory z Rakouska. Je tedy jisté, že evropští finančníci nečekají od tuzemské penzijní reformy velký přísun kapitálu, snaží se jenom ti menší, Češi a Rakušané.
Není důvod zmíněných šest finančních společností kritizovat. Třeba jim nejde v první řadě o zisk, ale o pomoc Nečasově vládě. Velcí hráči typu Axy nebo Aegonu se stahují, protože pro jejich zahraniční majitele zůstává zisk na prvním místě a ve druhém českém pilíři očekávají spíše ztrátu. Spekulativně si lze představit, že stejně uvažovali také vedoucí ostatních penzijních fondů. Do nabídky spoření ve druhém pilíři by se vůbec nepouštěli, kdyby je neobcházeli Nečasovi emisaři a nepřemlouvali je, ať to s českou reformou přece jen zkusí. Možná se do druhého pilíře přihlásí jen menší část populace, možná vyhraje příští volby sociální demokracie, která nepopulární druhý pilíř opravdu zruší.
Nic z toho nejde vyloučit. Kdyby se však stáhly všechny penzijní společnosti, plynuly by z toho velmi nepříjemné důsledky pro českou pravici. Po kritice reformy na úřadech práce, po neúspěšných pokusech o finanční sanaci zdravotnictví by veřejnost dostala jasný důkaz, že pravice je ekonomicky nekompetentní. Možná by někdo řekl, že pravicová vláda prostě převzala koncept druhého penzijního pilíře od zástupců soukromých penzijních společností shromážděných v druhé Bězděkově komisi, postupovala ovšem tak nešťastně, že samy soukromé společnosti ztratily o druhý pilíř zájem. S poukazem na to, že samy reformu inspirovaly, proto byly penzijní fondy a banky přesvědčeny, aby převzaly část politického rizika Nečasovy vlády a do reformy se pustily. Finančníci souhlasili, logicky však požádali premiéra, aby veřejně podpořil jejich nabídku. Nemůže přece jít o nic špatného, když za tím stojí premiér.
Proto se tedy odehraje poslední dějství reformy. Jak známo, klíčovou roli při zavádění druhého pilíře hraje reklama. „Lidé vždycky pijí kořalku, na kterou právě běží v televizi reklama,“ ví každý zkušený hospodský. Veřejnost tedy čeká mohutná reklamní kampaň na druhý penzijní pilíř, která má jako každá jiná reklamní kampaň přesvědčit spotřebitele jinými, než racionálními argumenty. Důsledkem může být, že se do druhého pilíře přihlásí i lidé, u kterých bude předem jisté, že se jim to nevyplatí.
Této rozhodující kampaně se tedy zúčastní i vláda. Nečas slibuje, že nepoužije jiné než objektivní, tedy zřejmě racionální argumenty. Jistě však nebudou nikoho od vstupu do druhého pilíře odrazovat. Tím vláda vytvoří záštitu emotivní, možná i agresivní kampani penzijních fondů.
Tak úzká spolupráce vládního a soukromého sektoru je jistě událostí, nad kterou by se měl občan zamyslet.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
