Nutno říci, že lingvisté uvedenou interpretaci přesně nepoužili. Upozornili, že se slovo Lügenpresse zneužívá na demonstracích protiislámského hnutí Pegida, kde patří k hlavním heslům.

Protestující občané tím vyjadřují své rozhořčení, že veřejný tisk o jejich hnutí píše především negativně. Netuší však, že jde o slovo s bohatou historií. Ve větší míře se začalo používat za první světové války, kdy do kategorie „Lügenpresse“ patřily všechny noviny, které nemohl cenzurovat Válečný tiskový úřad.

Stejné slovo používal Joseph Goebbels i komunistická propaganda východního Německa. Existují také různá synonyma, jako například „špinavý tisk“ užívaný Adolfem Hitlerem, anebo pozoruhodné a velmi rozšířené slovo „journaille“, které vzniklo složením dvou francouzských slov „journal“ a „canaille“, která znamenají tisk respektive darebák. Vzniklo mezi vídeňskými nacionalisty a užívali ho později i nacisté.

Kdo tedy zvolil slovo „Lügenpresse“ za jedno z hesel Pegidy, ten s demonstranty účelově manipuloval, protože věděl nejspíš velmi dobře, jak se používalo a jak se tedy dá použít.

V každém případě se používalo k protidemokratickým účelům. Umožňuje nastavit filtr, přes který se k členům určitého hnutí nedostanou žádné informace, které neodpovídají jeho ideologii nebo záměrům jeho vůdců. Na otevřené výměně různých názorů přitom stojí demokracie.

Z českého pohledu je německý přístup nesmírně poučný. Němci tradičně pěstují čistotu svého jazyka, chtějí, aby byl přesný, výstižný a logický, proto průběžně odstraňují plevel a brání svévolnému posouvání významů.

Jejich přístup je poučný i pro Čechy, kteří si obvykle s historií jednotlivých slov nedělají takové starosti. Slovní spojení „prolhaná média“ a „mediální vymývání mozků“ dnes používají příznivci Miloše Zemana, někdy i sám prezident Zeman, nově se k tomu hlásí protiislámské spolky.

Samozřejmě některá média prolhaná jsou, pokud tak chceme označit tisk, který častěji vytváří zprávy bez ohledu na realitu. Příkladů by se našla celá řada, za pozornost stojí například srdceryvné informace o údajně nespravedlivém odebírání dětí českým rodičům ve Velké Británii a v Irsku.

Není také pochyb o tom, že média ve vlastnictví ministra financí Andreje Babiš mají určité mantinely při informování o tomto ministerstvu a že také uveřejňují zprávy přesně podle přání ministra. Ostatně sám Babiš patří do historie termínu „prolhaná média“. Noviny, rádio a televizi prý koupil z toho důvodu, protože o něm novináři lhali a on chtěl prostě jenom zajistit, aby konečně psali pravdu.

Je třeba být ve střehu a dávat si pozor, do jaké míry média pracují seriózně, případně jaké zájmy sledují. Hlavní potíž je přesto s paušálním termínem „prolhaná média“, který se používá, aby bylo možné vyřadit celou demokratickou diskusi a autoritářsky prosazovat určitý pohled na svět s předem daným cílem manipulovat s celou společností.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.