Jedno schéma nabízí ruská propaganda, která přisuzuje dnešní krizi ukrajinskému nacionalismu a jeho fašistickým sklonům. U nás může zapůsobit na starší generaci, která pamatuje poválečnou aféru tzv. banderovců. Připomeňme si ji.
Sovětská ústřední moc se od počátku střetávala s ukrajinským odporem. Stalin se rozhodl zlomit ho násilnou kolektivizací v 30. letech. Následoval několikaletý masový hladomor, který tam prohloubil ostře protisovětské cítění venkovského obyvatelstva.
Odtud pak jev z počátku války, nám nepochopitelný, kdy Ukrajinci (v západní části země) vítali nacistickou Wehrmacht jako osvoboditelku. Záhy se ukázalo, jak nešťastná to byla volba. Někteří Ukrajinci se rozhodli pro partyzánský boj, nejprve proti Němcům, pak proti postupující sovětské armádě. V jeho čele stanul Stěpan Bandera.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz