Zato pod zcela upřeným pohledem světové veřejnosti se Ukrajině ztrácí značný kus jejího území, zítřejší referendum na Krymu má alespoň nějak navenek zakamuflovat, že si poloostrov Rusko prostě bezostyšně připojilo bez ohledu na mezinárodní právo i třeba bez ohledu na takovou hloupost, jako že samo před dvaceti lety Ukrajině garantovalo bezpečnost jejích hranic. Aby svět snad nepochyboval, co je v moskevském pojetí právo, své hlavní argumenty ukazuje Rusko při velkých vojenských cvičeních, která náhodou začala probíhat všude možně a hlavně u ukrajinských hranic. 

Sesazený ukrajinský prezident Janukovyč se opět ve svém ruském exilu předvedl na tiskové konferenci a prohlásil, že prezidentem Ukrajiny je stále on a jen on a jako správná hlava státu se ani slůvkem nezmínil o tom, že jeho současní hostitelé právě část jeho vlasti anektují. Kreml má ale na své straně velkou část ruských občanů, kteří stále teskně vzpomínají na doby, kdy Sajuz něrušímyj strašil svou silou celý svět a rádi by se zase cítili světovládci. 

Ale i v Rusku se ozývají už dost hlasité hlasy proti válce, pod protestní prohlášení umělců a inteligence se podepsal například legendární rocker Grebenščikov nebo i u nás pod pseudonymem Boris Akunin dobře známý spisovatel Čchartišvili, na dnešek byl do Moskvy hlášen mírový pochod. Aby ale takové hlasy nebylo slyšet moc, ministerstvo kultury na svých stránkách zveřejnilo podpisy desítek umělců podporujících naopak Putinovo krymské dobrodružství, byť pravda, se pak ukázalo, že někteří z nich se o tom, že něco podepsali, ani nedozvěděli.