Motivy oživení tohoto tématu byly oficiálně minimálně dvojí: tím prvním je snaha omezit prostor pro uskutečňování daňových úniků, které stávající zcela autonomní systém umožňuje, a to závazným způsobem. Tím druhým pak vytvoření příznivých růstových podmínek, zvláště pak pro realizaci dlouhodobých investic. Určité kruhy se však netají ani motivem třetím, které právě příliš neladí s postojem zemí střední a východní Evropy, a jím je omezení prostoru pro daňovou konkurenci, kterou někteří již jaksi automaticky označují jako nekalou.

Toto téma má řadu dimenzí a je zapotřebí z nich vytvořit všeobecně prospěšný mix. Ten nastane zcela určitě tehdy, pokud se společnými pravidly zamezí vykazování a danění aktivit, které byly ve skutečnosti provedeny v jiném státě (transfer pricing). Toto je bezesporu zásadní daňový delikt, jenž by koneckonců prospěl ve značné míře právě zemím střední a východní Evropy, z nichž jsou těmito cestami velmi často vyváděny obrovské finanční částky od dceřiných společností směrem k matkám korporátních skupin.

Za velmi prospěšné lze označit též úsilí eliminovat určité typy daňových překážek ku prospěchu rozvojových příležitostí. Navržený balíček má kupříkladu usnadnit cestou odpočitatelných položek provádění investic do výzkumu a vývoje či prostřednictvím přeshraničních kompenzací usnadnit kapitálové investice i mezi členskými státy a pro tento účel nadto využít prostředí rodící se Unie kapitálových trhů. Až potud lze těžko něco zásadního zamýšlenému postupu vytknout. Je zde však i něco na první pohled nepsaného, co již obavy vzbuzuje, a to je snaha, projevená dosud prostřednictvím diskusních fór obklopujících toto téma, o stanovení výše minimální sazby korporátní daně.